Článek
„Neskutečné, mám z toho obrovskou radost. Deset let jsem tu byl sám,“ vypráví nejzkušenější z domácí špičky Jakub Holuša. Bývalý halový mistr Evropy a pátý mílař ze světového šampionátu v Londýně 2017 může nejlépe srovnávat, jak se český běh posouvá.
Kromě toho, že dorostla kvalitní generace, je příčinou i ochota spolupracovat. Věc, která rozhodně nebyla vždy samozřejmostí. „Jsme schopni si předat tipy do tréninku, jezdíme spolu na soustředění, nezávidíme si,“ vyjmenovává pozitivní aspekty spolupráce.
Filip Sasínek a vítězný Jan Friš v závodě na 3000 m při mistrovství republiky v Ostravě.
„Pro nás je to jediná cesta, jak běhat s Evropou, protože ta jde strašně dopředu, o světě nemluvím. Každý máme individuální ambice, ale když si budeme pomáhat, zvedne nás to. Tohle za svoji kariéru nepamatuju a cením si, že kluci takhle drží při sobě. Holky to tak zatím nemají,“ říká Holuša.
Po tréninkovém angažmá ve skupině polského kouče Tomasze Lewandowského se vrátil mezi Makačenka, jak si roky přezdívá skupina kouče Josefa Vedry na Dukle. Trénuje tak po boku špičkového půlkaře Lukáše Hodbodě, čerstvého halového šampiona na trojce Jana Friše, nebo Jana Sýkory, jenž obětavě rozbíhá svým parťákům závody. „Jsem rád, že i kluci vnímají, že mám něco za sebou, můžu jim předat nějaké poznatky,“ líčí Holuša.
Příliš ho ani nepřekvapilo, že v týdnu přišel o jeden za svých českých rekordů, Filip Sasínek v Toruni ukrojil časem 3:36,53 více než sekundu z výkonu, s nímž Holuša slavně ovládl halové ME v Praze na patnáctistovce.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
„Já Filipovi fandím, máme dobrý vztah. Věděl jsem, že to zaběhne, když bude mít formu jako v létě a trefí dobrý závod. Oboje vyšlo a pro mě je to určitě motivace na léto, abych mu konkuroval,“ říká Holuša, jenž v sobotu oslavil 33. narozeniny.
Ostatně i Sasínek, byť se připravuje pod vedením kouče Antonína Slezáka, těží ze spolupráce českých běžců. „Konečně se to děje, predikovali jsme už před pár lety, že bude problém se dostat na velkou akci s limitem a jsem moc rád, že se to děje. Běžecká komunita se zvedla,“ hřeje Sasínka.
„Jezdíme spolu na soustředění, jsme kamarádi a společně atletikou žijeme,“ pochvaluje si Sasínek, jenž se svým bratrem Patrikem a Frišem stojí za projektem Oběžník, který přináší podcasty o běhání i informace na sociálních sítích.
V ohrožení je i český halový rekord na osmistovce, který oficiálně drží Roman Oravec výkonem 1:45,97 ze třísetmetrové dráhy v Ames. I na něj mají spadeno Šnejdr s Hodboděm.
„Myslím, že oba na rekord máme. A je jen ku prospěchu české atletiky, že se na každém závodě přetahujeme,“ pochvaluje si Hodboď, další z „Makačenků“.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
„Jsme ve skupině všichni na vysoké úrovni, ale trenér to dokáže skloubit a díky tomu se v tréninku třeba vystřídáme na čele a zvládneme společně i kvalitnější tréninky, než kdybychom se připravovali sami,“ pochvaluje si finalista berlínského mistrovství Evropy.
Slávista Šnejdr podobnou přednost v silné skupině středotraťařů nemá. „Určitě v tom mají výhodu, já většinu tréninků odběhám sám. Když jsem byl s nimi na soustředění, občas jsem s nimi nějaký trénink šel, ale to je málo. Také bych potřeboval někoho k sobě,“ přiznává.
A tak jsou pro něj skvělou přípravou i závody. „Osmistovka se poslední roky neskutečně zvedá, i doma si můžeme udělat rychlý závod. A mně nejde o to předběhnout Lukáše, ale zlepšovat se osobně. Cíl máme oba stejný, dostat se na olympiádu,“ ví Šnejdr.
A národní rekord? „Doufám, že na něj máme. Zlepšit se o půl sekundy zase není tolik, to jsou tři čtyři metry,“ věří svěřenec Petra Novotného.
