Článek
Už v létě půjde plnit limity pro OH v Paříži, ten ostrý na patnáctistovku je 4:02,50. Tak rychle jste běžela zatím jen na hrách v Tokiu, troufáte si na takový výkon?
Vloni jsem se utvrdila, že jsem schopná běhat kolo 4:04, tak když se vše sejde, mohlo by to ustřelit. Málokdy se povede, aby byla celá sezona skvělá, a vždycky mi chvíli trvá, než se rozzávodím. Tréninky ale napovídají, že by to mohlo být dobré.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Daří se vám držet zdravotně fit?
Pořád jsem dobrá. Teď jsem byla na soustředění i s mládežnickou reprezentací a slyšela jsem, jak jsou unavení a co vše je bolí. Já nemám takové problémy, je to i o nastavení hlavy.
Mateřství vás zocelilo?
Hodně. Byla jsem na soustředění v Melagu bez Filipa (Sasínka), který se chtěl vyhnout zimě, a byl to záhul. Pomáhala mi fyzioterapeutka Verča, která hlídala během dopoledního tréninku, ale čas mezi tréninky byl docela náročný. Takže jsem večer padala do postele spíš já než Kaapo. (úsměv)
Přišlo vám, že mládežničtí reprezentanti na soustředění řeší už jiná témata?
Viděla jsem velký rozdíl třeba v tom, že vstávám docela brzo, nikdy jsem nebyla spací typ. A když jsem je viděla jít na snídani v osm, jak byli mrtví… Nechci je shazovat, každý si tou fází projde, ale vidím rozdíly v plýtvání s časem.
Vy jste se po narození syna naučila s ním lépe hospodařit?
Mně už předtím vadilo plýtvat časem, když jsem třeba jela dlouho tramvají. Teď mi přijde, že ten čas využiju správným směrem a nemám moc prostoru na čumění. Věnuju čas dítěti a sportu a pořád dokolečka.
Kristiina Mäki během halové sezony.
Váš partner Filip Sasínek se nově přesunul do skupiny trenéra Jakuba Holuši. Bude pro vás složitější koordinovat společná soustředění?
Budu se muset domlouvat s Jakubem Holušou, kam bude jezdit… Kuba řekl, že respektuje, že Filip má rodinu. Takže budou soustředění, kam nepojedeme spolu, ale budeme se to snažit spojit co nejvíc a udělat nějaké kompromisy. Ale ta změna je novinka i pro mě, vím to od neděle, kdy to Filip řešil.
Překvapil vás?
Řešil to od doby, kdy se přestěhoval do Prahy po narození Kaapa, protože se s bývalým trenérem viděl málo. Teď byli po halové sezoně v Portugalsku a viděl rozdíl, když jsou spolu. Na dalším soustředění byl bez trenéra a dospěl k tomu, že potřebuje s někým běhat a aby ho trenér viděl. Tak si o tom s Tondou Slezákem promluvil a udělali dobré rozhodnutí.
Vy jste trochu v podobné situaci…
Měla jsem to podobné před halovou sezonou. Mému trenérovi (Pavlu Tunkovi) je 76 a má 93letou mámu. Měla zdravotní problémy, tak se o ni jezdil starat dvě hodiny od Prahy a mě viděl málokrát. Nebyl s tím vůbec spokojený, naštěstí je teď o jeho maminku postaráno, tak může být se mnou víc na trénincích. Sám mi každý rok říká, že je moc starý, ale mně pořád přijde, že oči má v pořádku, sedí mi to s ním a o změně neuvažuju. (úsměv)
