Článek
Poprvé na sebe upozornila před pěti lety, v italském Rieti se blýskla třetím místem na stovce při juniorském mistrovství Evropy. Jenže přechod mezi dospělé nebyl vůbec snadný, osobní rekord z Rieti si posunula teprve vloni.
„Měla jsem tam asi dvouletý propad,“ vypráví třiadvacetiletá sprinterka. „Přišly zdravotní problémy, do toho maturita, bylo tam víc faktorů a trápila jsem se,“ přiznává. Nejvíc ji omezovala vyhřezlá plotýnka, která způsobovala i bolest nohy. „Když jsem nemohla běhat, jen jsem cvičila na záda a postupně se do toho dostala,“ pochvaluje si.
K atletice přes sestřenici
Zatímco se Zdeňkou Seidlovou, která v Birminghamu poběží štafetu, ji pojí jen shoda jmen, někdejší reprezentantka na překážkách Petra Seidlová je její sestřenicí. „Díky ní jsem se dostala k atletice. Trénovala u Jana Rudy, tak jsem u něj začala se sprinty, na překážky se u mě talent nenašel,“ usmívá se.
Teď už ji vede Jakub Uher a Seidlová prožívá parádní halovou sezónu, během níž se zlepšila o desetinu. „V český rekord jsme doufali spíš až v Birminghamu, ale pořád věřím, že se nějaká setinka ještě dá stáhnout, ráda bych se dostala do semifinále,“ přeje si.
A pak bude chtít přetavit formu i v dobré časy v letní sezóně. „Je pravda, že šedesátku mám asi radši, mám dobré starty. Ale jsem zvědavá, jak se posunu i na stovce,“ vyhlíží Seidlová.
