Článek
Jak vás napadlo natočit o své přípravě klip?
Viděl jsem u jiných sledovanějších sportů, jak natáčejí své tréninky, ale třeba i různé blbosti. U nás jsem slýchal, že se pořád jen někde fotíme, tak jsem chtěl lidem ukázat také to, jak makáme na trénincích, že po nich i zvracíme. A dneska už telefony umožňují udělat kvalitní videa, tak jsme se při trénincích natáčeli. Samozřejmě to byla činnost navíc, ale zvládli jsme to, a s výsledkem jsem spokojený. Nebránil bych se, kdyby v budoucnu vznikla i další videa.
V klipu je vidět, jak jste na Tenerife trénoval s Britem Richardem Kiltym, jenž se před šesti lety stal mistrem světa na šedesátce a loni v Dauhá byl stříbrný se štafetou. Jak jste se dali dohromady?
Nebyla to úplná náhoda. Richard psal na Instagramu, že letí na Tenerife, jestli tam nebudou nějací sprinteři. A já i Dominik jsme mu nezávisle na sobě napsali, že tam budeme, tak odepsal, že se potkáme po příletu. Tam se ptal, jak bude náš trénink vypadat, že by se na nějaký přidal, já mu to řekl, on mi bez problémů do detailu řekl svůj plán, což se třeba u nás moc často nevidí. Tak jsme viděli, že to máme podobně, a hned za námi přišel na trénink.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Jak společné tréninky vypadaly?
Až jsem byl zaskočený, když se mě v posilovně ptal, kolik si má naložit, nebo kolik má dát opakování. Viděl, že trénujeme podobně, a asi byl rád, že o tom nemusí tolik přemýšlet. Pro mě to byla i velká motivace, protože ve třiatřiceti už mě tolik věcí nenamotivuje jako trénink s mistrem světa. Snažil jsem se co nejvíc makat v posilovně i při startech.
Kdo měl při nich navrch?
Byli jsme na tom všichni podobně, záleželo na reakci i na tom, jak jsme kdo byli unavení. Ale on má v blocích dynamit, spíš mě překvapilo, že v posilovně byl na tom v řadě parametrů hůř než my. Bylo to i pro nás povzbuzení, že není tak výjimečný, abychom se mu nemohli přiblížit.
Je Tenerife pro vás ideální sprinterskou přípravou před halovou sezonou?
Já tam jezdím rád. Pět hodin letu, v podstatě konstantní teplota 23 až 24 stupňů v zimě i na jaře bez větších výkyvů. Na jihu Tenerife je malá oblačnost, nemusí se rušit tréninky kvůli lijákům jako se občas stává v Africe. Posun je jen hodina, nadmořská výška prakticky nulová, takže se dá makat hned po příletu tam i zpátky a odpadá aklimatizace.
Jan Veleba a Ján Volko při loňské Velké ceně Tábora.
V sobotu vás čeká první start halové sezony na mítinku v Jablonci i proti Zdeňku Stromšíkovi, který už začal sezonu kvalitním časem 6,70.
Už se těším. Na Kanárech jsem měl lehce natržený přitahovač, tak jsem si radši úseky neměřil, abych to nehrotil, tak jsem v očekávání. Tréninky vypadaly slušně, nejlépe jsem zatím halu začínal 6,76, tak bych se nezlobil, kdyby to bylo podobné. Zdeňkův čas je hozená rukavice, pokud by ho zopakoval nebo zlepšil, budu to mít těžké, ale určitě ho chci pozlobit. Prohrát nechci.
Větších úspěchů jste zatím dosahoval venku, šedesátka vám tolik nesedí?
Já ji mám hrozně rád, jen bych ji potřeboval venku. Halové sezony mi tolik jako venkovní nejdou, i když mám na šedesátce nejvíc domácích titulů. Nevím, jestli mám zimní spánek, nebo mi víc sedí teplo. Snad to zlomím, v hale rozhoduje start, pak už moc není šance na nápravu.
Limit pro halové mistrovství světa v čínském Nan-ťingu je 6,63, troufáte si na něj? Váš devět let starý osobní rekord je o dvě setiny horší.
Určitě na limit pomýšlím, kdyby ne, halu můžu vynechat… Byť je pravda, že jsem pár let neběžel pod 6,70, tak to může znít troufale. I kvůli rankingu na olympiádu je důležité běhat rychlé časy na kvalitních závodech, protože dvě šedesátky se do něj můžou počítat.
Zohledňujete světový žebříček jako jednu z možností kvalifikace na olympiádu i pří výběru halových mítinků?
Jsem na rankingy asi trochu stará škola, řeším jen výkony, ale asi bych to sledovat měl. Dobře hodnocený bude ostravský Czech Indoor Gala 5. února, kde budu. Pak je další týden ISTAF v Berlíně, zbytek se uvidí i podle výkonů, jestli vyjdou ještě nějaké zahraniční starty.
