Článek
Jako první ukázala, jak kvalitně se dá kombinovat profesionální atletika s mateřstvím, Mäki. Začátkem roku 2021 se jí narodil syn Kaapo a za sedm měsíců památně, v českém rekordu, postoupila v Tokiu do olympijského finále.
O rok později se vytratila z atletických oválů vítkovická Vrzalová, která se po narození syna vrátila vloni a už získávala republikové medaile na 5000 m, 10 km i v krosu. Letos 35letá běžkyně už zvládla 3000 m v nejlepším českém čase za poslední dva roky 9:08,58.
A ve španělském Torremolinos se chystala na dráhový návrat i 31letá Mezuliáníková, které se vloni v červnu narodila dcera Stella, a na konci roku stihla ještě domácí krosový šampionát.
V halové sezoně se tak může opět potkávat někdejší úspěšná parta, která společně závodila naposledy na tokijské olympiádě. A probírat třeba i mateřské záležitosti? „Jak znám holky, tak mateřské záležitosti probírat nebudeme,“ směje se Sasínek Mäki v předtuše, že na dráze bude hlavním tématem atletika.
„Simona je podle všeho ve formě, Diana na tom bude také po soustředění dobře, tak se těším na vzájemné souboje. Vždycky vás vybudí, když je v tom startovním poli někdo další,“ vyhlíží společné závody atletka, která už si po svatbě s mílařem Filipem Sasínkem poprvé zazávodila pod novým, prodlouženým jménem při úterních veřejných závodech ve Stromovce.

Zleva Simona Vrzalová, Diana Mezuliáníková a Kristiina Mäki při mistrovství republiky ve Zlíně v roce 2021.
„Chvíli jsem se hledala,“ usmála se. „Ale rozdíl to bude asi teprve, až poběžím se jmenovkou na prsou,“ tuší 32letá svěřenkyně Pavla Tunky, kterou první ostřejší závod čeká v neděli v Lucemburku.
Sama přitom netuší, kolik startů v halové sezoně absolvuje. Jisté je Czech Indoor Gala 30. ledna v Ostravě, kde se na patnáctistovce potká mimo jiné i s Mezuliáníkovou, pak se rozhodne podle formy a stavu achillovky, která ji vloni v létě vydatně potrápila.
„Na podzim se posunul start přípravy, pět týdnů klidu nepomohlo, tak jsem ještě chodila na rázové vlny. Teď je to dobré. Neříkám, že stoprocentní, ale lepší než v loňské sezoně, kdy byla ta rána hodně těžká,“ přiznává.