Článek
Na startu minulé sezony jste čekala, kam vás na Diamantovou ligu pozvou, teď už si asi můžete vybírat. Je to příjemná změna?
Určitě je to fajn, ale já jsem pořád ráda za každou diamantovku. Ne vždycky se třeba hodí termínově, může mě něco trápit, ale určitě mi minulá sezona otevřela víc dveří.
Do Číny jste vyrazila závodit poprvé v kariéře.
To je pravda, nikdy předtím jsem tu nebyla, ani nemám zkušenost s tím, co se mnou udělá časový posun. Ale jsem ráda, že můžu začít na tak kvalitním závodě.
Nezvykle na mítinku závodí i muži včetně Jakuba Vadlejcha a Petra Frydrycha.
Já jsem letěla s Luckou Sekanovou, která tu poběží stýpla, kluci letěli jinak, ale je fajn, že je nás tu víc a vytvoříme takovou českou rodinku… Až doházím, tak na stadionu zůstanu a půjdu určitě kluky podpořit.
Co by vás na úvod sezony potěšilo?
Sezona je specifická, nedávno jsem se vrátila z Afriky, člověk je trochu unavený, k tomu cesta do Šanghaje, nevím, jak se podepíše. Ale hlavu mám nastavenou na co nejlepší výsledek, ideálně, kdyby vyšel nějaký limit (na MS v Dauhá 61,5 m, na OH v Tokiu 64 m).
V minulých letech jste dlouhé hody předváděla už při soustředění v Jižní Africe.
Teď je sezona delší, přizpůsobili jsme tomu přípravu, přidali i nějaké volno. Navíc tam přišly zdravotní komplikace, kdy jsem pár dnů nemohla trénovat a celé se to posunulo. Proto jsem se rozhodla začít až v Šanghaji, limity na olympiádu se stejně počítají až od května.
Co za komplikace vás potkalo?
Na konci soustředění se ozval kotník, který mě občas pobolívá. Měla jsem i trochu zablokovaná žebra, tak jsem byla ráda, když se o mě pan Barna (fyzioterapeut) hned po příletu postaral. Ale natrénovala jsem toho dost.
V Africe vás měl trenérsky na starost váš partner a jeden z koučů Vítězslav Veselý?
Je to tak, Ruda Černý zůstal s Barčou Špotákovou a druhou částí skupiny, byli v Portugalsku.
Potkala jste se vůbec s Barborou Špotákovou na tréninku?
Naposledy při soustředění na Kanárech v prosinci, pak jsme se viděly jednou na Dukle, ale každá jsme měla ten trénink jiný.
V Africe jste si zatrénovala i s olympijským vítězem Thomasem Röhlerem z Německa.
Jeho trenér je strašně milý, občas se sám od sebe podívá a poradí, tak jsme měli dvě společná házení. Jednou jsem byla i s panem Železným, funguje taková česko-německá spolupráce.
Jak se vám v Africe vedlo při vašem oblíbeném golfu?
Když jsem hrála sama, tak docela dobře, ale když jsme pak šli s Víťou, moc mi to nešlo. Asi budu chodit hrát jen sama. (úsměv)
Plánujete v letošní dlouhé sezoně méně závodů než třeba vloni?
Zatím mám plán do Zlaté tretry, po Šanghaji německý Offenburg, Řím, pak hned mítink v Jeně, který pořádá právě Thomas Röhler, a Tretra, kde už musím být před domácím publikem nachystaná. Asi těch závodů celkově bude o trochu míň, záleží i na zdraví.
