Hlavní obsah

Nejet na olympiádu? Radši by si nohu ulomila. Teď už Drahotová ví, že není Terminátor

Berlín

Před čtyřmi lety ještě jako teenagerka získala evropský bronz, ukázala, že jako nejrychlejší juniorka chodecké historie může zářit i mezi dospělými. Před Anežkou Drahotovou se otvírala parádní atletická budoucnost. Byť její disciplína nepatří mezi ty úplně nejsledovanější, díky svému šarmu se stala jednou z tváří nastupující generace. Jenže následující velké akce jí přinesly více utrpení a smutku než radosti.

Foto: ČAS - Aleš Gräf

Radost Anežky Drahotové v cíli chodeckého závodu na 20 km.

Článek

„Vloni jsem se bál, aby mi neřekla, že končí a jde radši studovat nějakou dobrou vysokou školu. Jenže přišla, že takhle končit nechce,“ vyprávěl kouč Ivo Piták. Drahotová se nevzdala a za odměnu si v Berlíně vychutnávala slavnostní ceremoniál, při němž jí na krk věšeli stříbrnou medaili.

Tréninky obrečela

Na mistrovství světa v Pekingu 2015 došla osmá, ale za cílem měl tvář zkřivenou bolestí. To, co vypadalo jen na dočasný svalový problém, se později ukázalo být únavovou zlomeninou. Rok před olympiádou. „Říkali jsme jí, ať to v klidu doléčí,“ vzpomíná Piták. Jenže říkejte to sportovci, pro něhož je start pod pěti kruhy dětským snem… „Byla ochotna si radši nohu ulomit, než olympiádu pustit,“ vypráví trenér.

A tak se snažili na Rio připravit v podmínkách, které jim zdraví Drahotové dovolilo. „Speciální tempové tréninky, které nešly ničím nahradit, obrečela,“ říká Piták. V Brazílii si pak došla pro slušné desáté místo, ale to nebyl výsledek, po kterém by toužila. A horší období teprve přišlo. „Po olympiádě psychika povolila, i hlava šla do kytek,“ vzpomíná kouč.

Vloni došla až sedmá na mistrovství Evropy do 23 let, na světový šampionát se ještě dokázala připravit, ale v Londýně ji srazily zažívací potíže a závod nedokončila.

Realita ji zaskočila

„Jak žijeme v Česku, spousta lidí jí to dala sežrat. Teď ležíš na zemi, tak hurá,“ mrzelo Pitáka. Doslechl se tak, že už se svou svěřenkyní nespolupracuje. Nebo že už s kariérou skončila. „Pro Anežku to byla strašně cenná zkušenost. Jako teenager měla dojem, že každý je kamarád a přeje jí. Realita ji tvrdě zaskočila,“ vypraví zkušený trenér.

Vloni tak nastal restart hlavy ve spolupráci s psycholožkou Zdeňkou Sládečkovou. A také těla. „Přestala si myslet, že je Terminátor, který vydrží všechno,“ říká Piták. „Snažím se víc poslouchat své tělo. Čím je člověk starší, musí být opatrnější,“ přikyvuje Drahotová.

Dlouho kombinovala běh, cyklistiku a chůzi, ale hlavně běh nedělal jejímu zdraví dobře. I na radu věhlasného fyzioterapeuta Pavla Koláře ho tak v tréninku výrazně omezili.

Změnila stereotypy

„Problém byl předtím i v tom, že jsem odmaturovala, začala studovat dálkově a najednou bylo na vše víc času a já se ze všeho cítila unavená. Také jsme se snažily změnit stereotypy, pomohla spolupráce s mým druhým trenérem Filipem Tomášem,“ vyjmenovává Drahotová.

Teď už je z ní opět ta usměvavá dívka. „Za ten průserový rok strašně dozrála,“ cení si trenér. „Příprava se povedla, já jsem spokojená doma, s přítelem, prostě ve všem, a ten výsledek je odraz všeho,“ popisovala po zisku stříbra.

Ostatně její parter, čtvrtkař Patrik Šorm byl jedním z prvních gratulantů. „Byl jsem od rána nervózní, jak jsem se vzbudil, kroutil jsem se na posteli jak žížala. Strávil jsem s Anežkou spoustu času a vím, že úspěchu obětovala opravdu všechno, podřídila mu spánek, jídlo, regeneraci. Tak jsem věřil, že to zmákne,“ říkal s hrdostí v hlase.

Související témata: