Článek
Maraton i půlmaraton v ulicích Prahy letos padly za oběť opatřením proti koronaviru, a tak organizátoři aspoň využili slabšího provozu na letišti a oprášili dřívější myšlenku závodů na ploše, kde obvykle startují letadla. A akci ozvláštnili štafetou nejlepších českých běžců.
Čtyřčlenné týmy sestavily elitní české mílařky Kristiina Mäki a Diana Mezuliáníková. Mäki se ale kvůli těhotenství přesunula do role neběžící kapitánky. „Ještě celkem normálně trénuju, ale závody jsou pro tělo něco jiného. Takhle jsem byla ještě nervóznější, když jsem s tím nemohla nic udělat,“ líčila.
Dva kilometrové a dva pětisetmetrové úseky proti sobě běželi vždy muž a žena a už v úvodu získal rozhodující náskok Jan Friš z modrého týmu Mezuliáníkové. Ta si pak jako finišmanka doběhla pro vítězství, o které ji nepřipravil ani dotahující Filip Sasínek, partner Mäki.
„Periferně jsem viděla, jak skoro zakopává nohy za hlavu, aby mě stáhl, naštěstí mi tým vytvořil dostatečný náskok,“ děkovala vedle Friše i Ladě Vondrové a Filipu Šnejdrovi.
Místo startovní pistole, která do prostoru letiště nesmí, běžce posílal na trať klakson, diváckou kulisu závodu dělali účastníci ostatních běhů pro veřejnost a kousek od cíle popojížděla letadla. „Bylo to zajímavé, většinou se tady člověk ocitne maximálně s kufry, když nastupuje do letadla,“ říkala Mäki.
„Doufám, že se podobné štafety budou běhat i na dráze nebo v ulicích měst. Běžet desetkrát za sezonu patnáctistovku je odrhovačka, tohle mě bavilo,“ pochvaloval si Sasínek, jehož v týmu vedle Masláka doplňovaly mladé běžkyně Barbora Malíková a Pavla Štoudková.