Článek
MNICHOV (od našeho zpravodaje) – Pro Staňka byl medailový zisk o to cennější, že letos po zranění a infekci v kotníku chodil o berlích a musel vynechat světový šampionát v Eugene.
Jak vás hřeje bronz?
Je lepší než brambora. (úsměv) Ale s formou, co jsem tu měl… Musím brát v potaz, že byla kvalifikace a finále v jeden den, ale mrzí mě, že ani jeden z pokusů nebyl dobrý, rezerva tam mohla být veliká. A venkovní koulařská medaile po 39 letech zní také hezky, zvlášť v téhle konkurenci těší dvojnásob.
Český koulař Tomáš Staněk ve finálovém závodu na ME v Mnichově.
Na druhou stranu vás letos zbrzdily potíže s kotníkem, po nich je medaile úspěch.
To určitě. Když se mi to hned první závod přihodilo, měl jsem formu a v tu chvíli to pro mě nemohlo být horší. Věděl jsem, že ten vaz nebude na týden a pak do toho přišla infekce, antibiotika a skoro dva měsíce jsme neházel. Pak jsem se do formy dostal, dobře, že jsem měl k čemu se upnout. Kdybych měl nějaké mítinky, také bych se snažil, ale mistrovství Evropy byl motor a k tomu tenhle nádherný stadion… Bylo za odměnu si tu oběhnout čestné kolečko.
Jak jste se ve finále cítil oproti kvalifikaci?
Co bych dal za ten dopolední pokus (21,39 m) odpoledne. Ale to jsou kdyby. Jsem rád, že nejsem čtvrtý nebo pátý, v téhle konkurenci, kdy medaile na Evropě se berou za výkony jako dřív na mistrovství světa… Celkově to šlo strašně nahoru a jsem rád, že jsem uspěl.
Je venkovní bronz cennější než halové medaile včetně loňského titulu?
Je to jiné. Tady je otevřený stadion, ale v hale také byli všichni. Těžko to srovnat, ale jsem strašně rád, že se mi to povedlo i venku.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Sledoval jste v závěru soutěže soupeře, zda vás nikdo nepřekoná?
Sledoval jsem Haratyka a Bukowieckého. Ale po koutku, jen když dopadala koule. Na Ponzia jsem se nedíval. Když jsem se na mistrovství světa nedíval na Romaniho, tak nic nehodil. Tak jsem si říkal: „Nečum tam, ať se něco nestane.“ (úsměv) Tak jsem radši koukal na náš český tým a jsem rád, že se budou také moct pomuchlat medaili.
Chorvat Mihaljevič byl suverénní, v závěrečné sérii se zlepšil na 21,88.
Věděl, že už vyhrál, mohl riskovat a trefil se. Dobře, že to tu soutěž ozdobilo a dobře pro něj. Vrátil mi to za Toruň, třeba mu to vrátím jindy.
