Článek
Řím (od našeho zpravodaje) ‑ Semifinalistka loňského mistrovství světa tak na kontinentální šampionát do Říma vyrazila s nejistotou, a to ji může čekat pořádně perný program…
Na Zlaté tretře už jste běžela čas 51,26, ukázal vám, že už jste na dobré cestě?
Tam to bylo lepší, ale zase mě pak nemoc skolila a měla jsem horečky. Na dobré cestě to bylo, ale od Baham jsem cítila, že nejsem ve své kůži. Ukázalo se, že si v sobě nosím něco, co jsem si přivézt neměla. Takže jsem měla zase antibiotika, s Kájou Velebovou (reprezentační lékařkou) jsme se shodly, že je lepší je kvůli olympiádě nasadit teď, i když je to před Římem trochu risk. Ale věřím, že to tělo zpracuje a nebude to horší než předtím, protože běžecky jsem na tom dobře, otázka je, kolik čtvrtek vydržím.
Nemoc z Baham se usadila na plicích?
Byla to nějaká bakterie, připadala jsem si jako na houpačce. Na tréninku jsem se vzchopila, v závodě mě to zase sundalo zpátky, měla jsem horečky…
Poslední tréninky před odletem po antibiotikách už vypadaly lépe?
Čekala jsem, že zaberou ještě o trochu víc, ale tréninky jsem měla identické jako před mistrovstvím světa v Budapešti a bylo to časově o trošičku lepší. Věřím, že jestli tělo zvládne víc čtyřstovek, nemuselo by to být špatné.
Program můžete mít hodně nabitý, od páteční smíšené štafety po závěrečnou ženskou štafetu. Asi přijde vhod nasazení rovnou do semifinále individuální čtvrtky.
Měla bych mít právo běžet smíšenou štafetu, ale musím se domluvit i s doktorkou, jestli je chytré běžet tři dny po antibiotikách. Nerada bych o štafetu přišla, ale nerada bych ji i potopila.
Z pohledu olympiády bude zásadnější ženská štafeta. Pokud oproti Bahamám zrychlíte, máte naději na poslední dvě místa pro Paříž. Jste na tom teď jako celé kvarteto lépe?
Myslím, že určitě. Na Bahamách běžela Bára (Malíková) skvěle, ale my další tři jsme neběžely to, co bychom měly. Prostor na zlepšení minimálně o dvě sekundy tam podle mě je. Samozřejmě je otázka, jak předtím budeme postupovat individuálně já, Lu (Manuel) a Terka (Petržilková), ale šance se ženskou štafetou určitě je.
Gloria Lurdes Manuel ohromila na Zlaté tretře čtvrtkou za 50,59 s. Tušila jste, že je takový výkon v jejích silách už v 18 letech?
Popravdě mě překvapila. Určitě jsem věděla, že má v nohách čas pod 50 sekund a jen se uvidí, kdy ho předvede. Ale nečekala jsem to tak brzy, přece jen od mítinku v Kladně se posunula o sekundu, což je ostrý… Ale měla před sebou Natalii (Polku Kaczmarekovou), dobře za ní běžela a má výborný finiš. Když jsem viděla, že na třístovce ji nemám, ve finiši už Lu bohužel nikdy nedoběhnu. Všechna čest, snad jí to takhle půjde dál.
Je její výkon i motivací pro vás zabojovat zase o pozici české jedničky?
Mě asi nijak nehřálo u srdíčka, že jsem česká jednička. Když budu běhat 50,80, ať je klidně Lu za 50,60 první. Ale nakoplo mě to. Dlouho jsem se na vršku vyhřívala, i když se na mě holky dotahovaly, teď jsem zase jinak motivovaná do toho šlápnout. Může mi pomoct, když přede mnou někdo bude i v závodě, vždycky jsem tam byla já. Tak snad se s Lu ještě někdy vyvezu.
