Článek
MNICHOV (od našeho zpravodaje) – Vloni po olympiádě v Tokiu měla jasno: „Takhle končit nechci.“ Nepovedeným závodem, před prázdnými tribunami…
To v Mnichově psala úplně jiný příběh. S bronzovou tečkou před svým partnerem, devítiletým synem Jankem i čtyřletým Darkem, maminkou a spoustou „Bára Ultras“, jak se již roky označuje skupina dlouholetých kamarádů, která jí jezdí fandit na velké akce.
A že jim přinesla už spoustu radosti! Medailí z velkých akcí už má jedenáct, vozí je od roku 2006. Teď v 41 letech překonala Danu Zátopkovou v pozici nejstarší medailistky ze ženského oštěpu na mistrovství Evropy.
„Ale bylo vidět, že to je těžší a těžší, to vidí každý,“ vyprávěla Špotáková pár minut poté, co si s českou vlajkou oběhla čestné kolečko po olympijském stadionu. „Na téhle úrovni už to nepůjde, ale furt mě hrozně baví trénovat… Nevím, no,“ rozmýšlela.
Dokázala sbírat cenné kovy po narození svého prvního syna, teď se poprvé na stupně vítězů postavila jako dvojnásobná maminka. „Vloni to bylo hodně těžké, sama jsem je učila doma,“ vzpomíná na období covidové pandemie.
Barbora Špotáková se s českou vlajkou raduje ze zisku bronzové medaile.
„Letos to odpadlo, Dareček je větší. A vyšlo to, že v Londýně 2017 jsem vyhrála mistrovství světa, když byly Jankovi čtyři roky. To jsem se po porodu dostala do nejlepší formy. A teď jsou Darečkovi čtyři, tohle sedí,“ vypočítávala.
Za rok je světový šampionát v Budapešti a Špotáková má Maďarsko ráda, však odtamtud pochází její babička. Na druhou stranu mnichovský happyend by byl krásnou rozlučkou s kariérou dvojnásobné olympijské vítězky. A ta teď nechce dělat zásadní rozhodnutí.
„Radši o tom vůbec nemluvím, i když už mám nějaké signály. Myslím, že bych po dvaceti letech mohla mít chvilku na rozmyšlení. Třeba půl roku,“ vyhlásila Špotáková.
