Hlavní obsah

Medaile pro českou rekordmanku! Po deseti letech a dvou dětech už přestávala doufat

Atletickou kariéru ukončila Eliška Klučinová před čtyřmi lety. Od té doby se stihla vdát a porodit dva syny, přesto se teď její medailová sbírka rozrostla. Při oceňování akademických sportovců převzala bronz z univerziády, která se konala před dlouhými deseti lety.

Foto: ČOV

Eliška Pokorná (za svobodna Klučinová), česká rekordmanka v sedmiboji.

Článek

Z tehdejšího závodu v Kazani už si toho moc nepamatuje. Skončila čtvrtá, když ze zlata se radovala domácí Taťjana Černovová. Jenže Ruska po odhalení série dopingových prohřešků přišla o úspěchy včetně světového zlata, dvou olympijských bronzů i triumfu na univerziádě.

„Nějak jsem ten závod vytěsnila. Většinou vzpomínky ožijí díky fotkám, ale já závod nafocený nemám, jen město a mešity,“ přiznává s úsměvem Eliška Pokorná, jak se česká rekordmanka v sedmiboji po svatbě s hudebníkem Janem Pokorným jmenuje.

A populární Pokáč ji doprovodil i na slavnostní předání medaile, v niž přestávala doufat. Však už před dobrými sedmi lety za ní původně bronzová Maďarka Györgyi Zsivocká-Farkašová přišla: „Tak co, už máš tu medaili? Já už ji odevzdala.“ Jenže u Klučinové stále nebyla…

„Čekala jsem, kdy už přijde, i jsem to zkoušela urgovat a pořád nic. Už jsem myslela, že ji má někdo založenou na stole a nenajde se. Tak mě to teď docela překvapilo,“ přiznávala absolventka pražské FTVS.

Bronz by si mohla vystavit vedle juniorského evropského stříbra a především bronzu z halového mistrovství Evropy v Praze 2015. Jenže na výstavky si nepotrpí. „Halovou medaili mám asi v nějaké krabici, a kdybych ji potřebovala, našla bych ji. Ale žádnou vitrínku nemám. Možná až se přestěhujeme do nového domu, ale spíš zůstane ve vzpomínkové krabici,“ tuší.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Eliška Klučinová po své dosud jediné seniorské medaili, bronzu na halovém mistrovství Evropy v Praze 2015.

Vzpomínek má ostatně z kariéry spoustu, ale nostalgie ji nepřepadá. „Závodit už bych nechtěla, toho jsem si užila. Když se povede, jdu se podívat s dětmi na závody třeba do Kladna, ale stejně z nich nic nemám, protože jsem na pískovišti,“ usmívá se maminka dvouletého Teodora a ročního Tobiáše.

A ti se zatím po vzoru tatínka realizují spíše v hudbě než na stadionu. „Mají doma bubínek, ukulele a xylofon. I na koncerty v Praze se s klukama zajdu podívat, ale přes celou republiku nejezdíme,“ dodává.