Článek
MNICHOV (od našeho zpravodaje) – V semifinále si hladce poradili se světovými dvojkami Michalem Brylem, Bartoszem Losiakem z Polska, ve finále už nad jejich síly byli švédští mladíci David Ahman a Jonatan Hellvig. Úřadující mistři světa do 21 let vyhráli ve dvou setech 21:16 a 21:15 v parádní kulise, kdy se montované tribuny prohýbaly při podupávání fanoušků.
Po finále ve vás převládala medailová radost, nebo zklamání z porážky v boji o zlato?
Perušič: Asi se to nevylučuje, je tam trocha od obojího. Na jednu stranu nám medaile z takhle velké akce dlouho unikala a vždycky byla naším snem, takže v tomhle ohledu jsme spokojení a je to obrovská satisfakce po covidových olympijských hrách a mistrovství světa nejen pro nás, ale i pro celý náš tým, rodiny a snoubenky. Na druhou stranu šance na zlato byla, mrzí nás, že jsme finále nevyhráli, ale je třeba říct, že Švédi předvedli opravdu neuvěřitelný výkon, a přestože jsme neodehráli úplně špatný zápas, tak si jednoznačně zasloužili vyhrát.
Dalo se na jejich takřka bezchybnou hru nějak reagovat?
Schweiner: V samotné hře myšlenky něco změnit přicházejí pozdě a některé věci, které bychom rádi změnili, většinou změnit nejdou. Třeba moje přihrávka. Hrozně bych si přál, abych přihrával líp, ale bohužel se mi úplně nedařilo. Asi bych nebral zpátky nic, co jsme v zápase udělali. Samozřejmě tam nějaké chyby byly, ale na zlato jsme neměli. Myslím, že můžeme odejít se stříbrem a vztyčenou hlavou. Jsem pyšný na náš tým, jak jsme procházeli turnajem. Hlavně první zápasy jsme nevyhráli nějakým umem, ale čirou bojovností. Poslední tři zápasy jsme předvedli lepší výkon, takže můžeme být spokojení.
Ještě vloni jste Švédy v Praze celkem jasně porazili, udělali od té doby velký progres?
Schweiner: Přece jenom rok u takhle mladého týmu je hodně znát. Nebylo to tak, že bychom je viděli na turnaji v Praze a pak až tady, trénovali jsme s nimi na Tenerife, pak i napříč sezonou na turnajích, takže jsme postupně viděli, jak se zlepšují. Ale takhle dobrý výkon jsme od nich ještě neviděli. Za mě klobouk dolů. Zahráli téměř bezchybný turnaj, porazili Nory a zasloužili si vyhrát.
Jak stříbrné medaile oslavíte?
Schweiner: Částečně bude oslava probíhat na cestě do Prahy a pojmeme to spíš jako trénink na naše nadcházející svatby. Myslím, že na svatbě to bude taky těžký turnaj a budeme muset být natrénovaní. (úsměv)
Ondřej Perušič a David Schweiner se stříbrnými medailemi na ME v Mnichově.
Kdy vás čekají?
Perušič: Mě v pátek, Davida týden po mně. Budou dvě oslavy, samozřejmě intenzivní ještě ve spojení se stříbrem. Na výkony na kurtu máme relativně natrénováno, ale životospráva sportovce nenabízí moc příležitostí trénovat na svatby, tak doufám, že odejdeme se ctí. (úsměv)
Za jak dlouho po svatbě se vrhnete zpět do tréninku?
Schweiner: Vypadá to, že hned po té mé, která je druhá. V polovině září nás čeká ještě jeden turnaj, zatím nevíme který, ale pravděpodobně u nás v Čechách. Potom turnaj kategorie Elite v Paříži na konci září, tam bude příprava směřovat.
Takže životosprávu povolíte jen zlehka?
Schweiner: Dva dny si vyhradíme a porušíme životosprávu, ale pak se zase vrátíme do zavedených kolejí. Nevím, jak rychle, ale doufejme, že za pár dní to půjde.
Půjdete si za svědky?
Perušič: Já půjdu Dejvovi, mně jde jeden velmi dobrý kamarád ze střední.
Medailisté v Mnichově dostávají pokojové kytky v květináčích. Ty dostanou snoubenky?
Perušič: Přemýšleli jsme o tom, ale organizátoři nám nabídli, že se mohou zasadit tady v Olympijském parku, takže možná tuhle možnost využijeme. Slečny květin dostanou asi hodně, tak snad nám odpustí. A vzhledem k tomu, že moje nastávající paní zahubí téměř veškerou květenu, tak já asi vsadím spíš na stříbro a jiné dary. (úsměv)
