Článek
Maslák se šesti tituly z vrcholných halových akcí nesmazatelně zapsal do historie české atletiky, ale v posledních letech mu ve skupině kouče Dalibora Kupky vyrostl zdatný parťák. „Doteď jsem sledoval já jeho zezadu, teď on mě, to mě samozřejmě nakopává,“ přiznává Šorm. „Ale věřím, že se ještě dotáhne a budeme soupeřit spolu,“ doplňuje.
Jsou dobrými kamarády, dělí je jen dva roky. Společně posbírali štafetové medaile na halových evropských šampionátech i české rekordy. Ale na vrcholu sil se nepotkali.
Zatímco Maslákovi se v posledních letech nedaří přiblížit svým nejlepším výkonům, Šormova lehce stagnující kariéra nabrala v posledních dvou sezonách razantní vzestup.
„Vůbec netuším, čím to je. Já ani trenér,“ pokrčil rameny. „Nic jsme neměnili, možná si teprve po třech letech sedl trenérův trénink,“ přemítá.
Roli mohla sehrát i psychika, když se vloni se štafetou kvalifikoval do olympijského Tokia. „To vás vždy nakopne. Úplně nám to tam nevyšlo, tak jsem si řekl, že musíme ještě víc makat, abychom příště nejeli jen doplňovat dráhy,“ vysvětluje.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
A do počtu rozhodně nechce být ani příští víkend na halovém mistrovství světa v Bělehradě. „Jednoznačně chci bojovat o finále, o ničem jiném nepřemýšlím,“ nebojí se velkých cílů, byť s časem 46,25 sekundy se v letošních redukovaných tabulkách pohybuje na hraně první dvacítky.
Ale ne všichni se do Bělehradu chystají. „Třeba Američané budou mít letos mistrovství světa doma, ti budou ladit na venek,“ očekává od čtvrtkařské velmoci, které v letošní elitní desítce patří osm míst.
Ostatně letní sezonu vyhlíží i Šorm, jenž se svými 195 centimetry v ostrých halových zatáčkách necítí tak komfortně jak o dvacet centimetrů nižší Maslák. „Už se těším ven,“ přiznává.