Článek
Řím (od našeho zpravodaje) ‑ Už před cestou do Itálie vyprávěl Bába Štefelovi o stadionu, který se začal stavět už takřka před sto lety. S kapacitou se vyšplhal až na sto tisíc diváků, po několika úpravách se na tribuny domovského stánku fotbalových klubů Lazia i AS vejde zhruba 70 000 lidí.
„Nepředstavitelné. Laťka je úplně maličká proti těm tribunám. Je masakr skákat na takových stadionech,“ žasl 23letý Štefela, který podobné kulisy zažil už předloni v Mnichově, kde skončil na evropském šampionátu sedmý.
„Tyhle stadiony jsou všechny nádherné, jsou to obrovité stavby. I náš Strahov by byl hezký, kdyby nebyl tak zastaralý,“ vyprávěl Štefela, jenž na Rošického stadionu do jeho nuceného uzavření často trénoval.
Vyprodáno na jeho úterní finále (od 20.35) nebude, ale účast miláčka tribun Gianmarka Tamberiho dává jistotu, že kotel u výškařského sektoru bude pořádný. A hlasitý. „Hrozně se na to těším. Spousta lidí, večer, světýlka, hezky to bude vypadat,“ má jasno.
A nemusí se bát, že by všichni fandili jen Tamberimu, sám neponechal nic náhodě. „Už na kvalifikaci tu byla ségra se švagrem a synovci. Na finále dorazí mamča, přítelkyně, její mamča. Skoro celý Zátor a Krnov, to bude atmosféra,“ smál se výškař ze Slezska.
Rodina začala vstupenky shánět hned poté, co se v hale dostal přes metu 230 centimetrů. „A rovnou na finále. Říkal jsem si, tak nic, když tak se na něj podívám s vámi,“ vtipkoval.
Tahle varianta ale během kvalifikace vůbec nebyla ve hře. Štefela se hladce přenesl přes 212, 217 i 221 centimetrů. „A vymalováno. Takhle jsem to chtěl,“ pochvaloval si. Srovnal se i s rychlým povrchem, byť si během kvalifikace posunul rozběh celkem o tři stopy.
Zranění kotníku z jarního soustředění na Kanárských ostrovech zůstává také jen vzpomínkou. A krátký závodní program před šampionátem? Také žádný problém. „Vsadili jsme, že dáme dva závody před šampionátem, třetí bude kvalifikace, čtvrtý finále. A čtvrtý bývá nejlepší,“ je přesvědčený.
Ani vedro by v půl deváté večer už nemělo být komplikací. „V kvalifikaci jsme byli ve stínu, ale když jsme se opřeli o ty LED mantinely, tak z nich vyzařovalo teplo. Kluci měli sáčky s ledem, tak je musím také sehnat. (Chodkyně) Eliška Martínková určitě nějaké bude mít, tak ať to mám pošéfované,“ vykládal dobře naladěný skokan.
