Článek
Ne snad, že by čerstvá majitelka evropského bronzu stvrdila konec své hvězdné kariéry, jen realisticky hodnotila vyhlídky na případný další kov.
„Bylo by zvláštní připíjet 41leté atletce na budoucí úspěchy. Možná jo, ale určitě ne ve vrcholovém sportu,“ pousmála se. Na setkání medailistů přitom na rozdíl od Vadlejcha se Staňkem dorazila bez svého bronzu. „Jsem roztržitá,“ omlouvala se a jedenáctý cenný kov kariéry jí narychlo dovezl soused.
Za sebou měla první část oslav přímo v Mnichově. „Sešli jsme se s Bára Ultras v jednom baru, který byl ještě otevřený, a bylo to moc fajn, i když už jsem byla unavená,“ vyprávěla.
Na oslavě měla s sebou kompletní rodinu. „Jedno dítě to zvládlo, druhé usnulo. Všichni se mi smáli, jak jsem po závodě říkala, že nejsem matka, která tahá děti po hospodách. A pak si ho tam fotili, jak spí v hospodě,“ usmívala se Špotáková.
Ostatně přítomnost jejích synů, devítiletého Janka a čtyřletého Darka jen umocňovala emoce po sobotním bronzovém dramatu. „Starší byl úplně nadšenej, pořád mě chválí. A to on obvykle nedělá, většinou má nějaké výtky,“ s úsměvem hlásila světová rekordmanka.
A mladší potomek? „Ten mi dneska už dvakrát říkal, že chce taky házet oštěpem,“ přiznávala Špotáková. A ani by jí nevadilo, kdyby se některý ze synů vydal v jejích stopách. „Někdo říká, že nechce, aby děti pokračovaly v tom, co dělá, ale mně by to nevadilo. A slyšela jsem, že i další děti si teď pohazují doma, to je strašně hezké,“ cení si.
Až se bude rozhodovat o budoucnosti, od synů dostane jasný pokyn. „Říkají mi, že budu závodit furt. Ale ono nic nejde do nekonečna,“ ví.
Do konce sezony zbývají dva závody, pak se plánuje právě dětem co nejvíc věnovat. „Pořád se říkalo, že maminka potřebuje odpočívat, hodně se podřizovalo mně. Stálo to za to, ale teď jim to chci vrátit. A také si zasloužím čas na rozmyšlenou, co dál,“ dodala.