Hlavní obsah

Mám teď super život, říká český výškař s tajemnou formou. Jen u vody to jsou nervy

Na svých oblíbených rybách se teď úplně nezrelaxuje. „Byl jsem dvakrát, ale v řece neberou a rybníky jsou zamrzlé, akorát mám nervy,“ lamentuje Jan Štefela. To ve výškařském sektoru je mnohem spokojenější. „Všechno mě baví, trénink, když jsem doma. Mám teď super život,“ usmívá se habán z obce Zátor před cestou na halové mistrovství Evropy.

Foto: Michal Krumphanzl, ČTK

Výškař Jan Štefela by v Apeldoornu mohl bojovat o medaili.

Článek

V nizozemském Apeldoornu bude patřit mezi medailové adepty, byť je jeho forma trochu zahalena tajemstvím. V sezoně absolvoval jediný kompletní závod, na Beskydské laťce se blýskl 230 centimetry. Když pak přijel na Hustopečské skákání, soutěž předčasně ukončil kvůli bolesti kotníku. A od té doby nezávodil, už skoro měsíc.

Pošramocený kloub si přivezl už ze soustředění na Kanárských ostrovech. A po dohodě s trenérem Jaroslavem Bábou nechtěl riskovat, vyšetření u reprezentační lékařky Karolíny Velebové ukazovala, že by nemělo jít o vážnější zranění. „Takže jsem si byl jistý, že se na mistrovství Evropy dokážu připravit,“ říká 23letý Štefela.

S kotníkem laboroval už vloni po halové sezoně. „Ale to jsem si ho vymkl, což bylo horší. Teď jsem měl na stejné noze jen natažené vazy,“ porovnává. Ale nebylo radno nic uspěchat.

„Nejdřív jsem skákal ze dvou kroků, pak v teniskách z pěti, potom teprve v tretrách. Potřeboval jsem zůstat v kontaktu s laťkou, ale musel jsem být opatrný,“ vysvětluje. V pátek si na tréninku nasimuloval závod. „A vypadalo to dost slušně, jsem stoprocentně připraven,“ vyhlásil.

A závodní manko? Může se přetavit ve výhodu. „Vždycky, když jsem měl před velkou soutěží pět šest závodů, vyprchala jiskra a pak jsem předvedl průměrný výkon. Na mistrovství Evropy v Římě jsem skočil 226, o olympiádě se nemá smysl bavit,“ nerad vzpomíná na 222 cm ve finále na pařížském Stade de France.

Foto: Michal Krumphanzl, ČTK

Výškař Jan Štefela (vpravo) a koulař Tomáš Staněk před halovým evropským šampionátem v Apeldoornu.

Je mistrem Evropy do 23 let, v loňské průlomové sezoně byl pátý na halovém mistrovství světa v Glasgow i při evropském šampionátu v Římě. V úterý odletí do Nizozemska jako číslo tři letošních evropských tabulek. „To mě neznervózňuje, možná, kdybych byl první,“ usměje se.

„Ale jsem rád, že jsem na loňský rok navázal. Měl jsem strach, že začne halová sezona a budu skákat 220, to bych byl na dně,“ přiznával. Obavy byly zbytečné, přes 230 cm se kromě něj letos přenesli z účastníků šampionátu už jen Ukrajinec Oleg Doroščuk a Izraelec Jonathan Kapitolnik.

Ve čtvrtek čeká výškaře kvalifikace, v sobotu finále. „Den volna nám sedí. V Paříži jsme měli dva, to už je moc, pak jste nedočkaví,“ ví. Po halovém evropském šampionátu má v plánu i ten světový o dva týdny později v čínském Nan-ťingu. „Když bude po Evropě držet kotník. Ale klidně tam tu nohu nechám,“ říká odhodlaně.