Článek
V Česku závody první červnový den proběhnou na 173 stadionech, od dětí po reprezentanty. Jsme podle vás první zemí, kde se atletika rozběhne tak ve velkém?
Ano, je to tak. Byli jsme pyšní na tyčkařské exhibice na dálku, které přes internet sledovaly miliony diváků, ohromilo mě, jak kreativní lidi v atletice máme. Ale jsem nadšený, že teď přišel (předseda svazu) Libor Varhaník a jeho tým s tak velkou iniciativou, která propojí atlety všech kategorií, za to mu tleskám. Určitě může být vzorem i pro ostatní federace.
Jaké největší ztráty zaznamená atletika kvůli pandemii?
Budou ve dvou oblastech. Jednak atletický byznys, kdy není možné pořádat mítinky. A ztráta je to samozřejmě i pro atlety. Jednak z pohledu, že ztratili cíle, k nimž se upínali, ale také z pohledu financí. Proto jsme zřídili fond, který jim může pomoct. Ne těm nejlepším, kteří mají trvalou podporu a vydělali si na odměnách, ale těm, kteří se teď dostali do tíživé situace.
Jaká bude atletika po návratu k normálu? Věříte, že se mítinky skutečně rozběhnou jíž v srpnu i s mezinárodní účastí?
V řadě zemí už se začíná trénovat i závodit, za pár dnů se obnoví Premier League… I naše zdravotní oddělení řeší, jak technicky zvládnout návrat k mítinkům. Já věřím, že atletika bude ještě silnější. Jen je třeba využít zkušeností, které jsme získali v době pandemie.
V řadě zemí bylo pozastaveno antidopingové testování a někteří atleti se obávají, že po obnovení soutěží naroste počet podvodníků. Rozumíte jim?
Tu obavu chápu. Určitě je to pro nás výzva, i proto jsme pozastavili kvalifikaci na olympiádu. Ale úplně se testovat nepřestalo a atleti by měli postupovat dál stejně. Fungují biologické pasy a další mechanismy a bylo by chybou, pokud by si někdo myslel, že teď je pravý čas porušovat pravidla.
