Článek
Vy jste přitom začínal s atletikou jako výškař a trojskokan. Kdy si vás získal oštěp?
Při olympiádě v Sydney. Seděl jsem doma s rodiči a říkal si, že tohle chci zkusit. Přitom jsem o atletice moc nevěděl. Začal jsem s ní na základce, potom u nás v klubu, nejdřív jsem se specializoval na skoky, ale vždycky jsem chtěl házet tím klackem, to mi zůstalo.
V Sydney potřetí vyhrál Jan Železný, ale vy jste asi měl spíš německé hrdiny, ne? Borise Henryho s jeho charakteristickou otočenou kšiltovkou či Raymonda Hechta…
Samozřejmě jsem je znal, Hechtův styl mě fascinoval, byl úplně jiný. Ale pro mě byli vzory spíš Thorkildsen a Železný, ti mě inspirovali.
| Historické světové tabulky | |
|---|---|
| 1. Jan Železný (ČR) | 98,48 (1996) |
| 2. Johannes Vetter (Něm.) | 94,44 (2017) |
| 3. Thomas Röhler (Něm.) | 93,90 (2017) |
Vyrůstal jste na stadionu v Jeně, kde před 24 lety hodil Jan Železný svůj dodnes platný světový rekord. Váš tatínek byl tehdy v hledišti, co vám o závodě vyprávěl?
Už si to úplně nevybavím, protože to přehlušily spousty obrázků, které jsem z toho závodu viděl. Až jsem si připadal, skoro jako bych tam byl, to video jsem viděl tisíckrát. Pro mě se ten stadion stal domovem, kvůli fotbalovému hřišti nám moc často nedovolovali tam házet, ale měl svoje kouzlo. Hodně smutným příběhem je, že ho budou bourat a stavět nový.
Letos?
Bojím se, že ano, nejpozději příští rok. Bude z něj jen fotbalový stadion pro tým Carl-Zeiss Jena. Od roku 2013 se tam stejně nedalo pořádně házet oštěpem. Kvůli fotbalu se pořád posouval plot blíž a blíž dráze, takže se prostor pro rozběh zmenšoval a já už nemohl házet ani ze zkráceného rozběhu. I dráha už byla poničená, stadion dost chátral. V plánu je, že se pro atletiku postaví nový, ale mnohem menší…
Vy se v Jeně podílíte na organizaci Oštěpařského festivalu, Železný je ředitelem ostravské Zlaté tretry. Přijde na to řeč, když se potkáte, nebo spíš řešíte oštěp či váš oblíbený koníček rybaření?
Víc asi oštěp nebo rybaření, i když spolu jsme na rybách ještě nebyli. Naposledy jsme se potkali před Vánoci na Lanzarote, prohodili jsme pár slov. Jan toho tolik nenamluví, ale vycházíme spolu velmi dobře.
Jeho světový rekord oslaví příští rok čtvrtstoletí. Do oštěpařské špičky se prosazují zástupci stále více zemí a kontinentů, čekáte, že bude brzy v ohrožení?
Nikdy nevíte. Děláme venkovní sport, kde mají podmínky velký vliv, posunou vás o několik metrů. Ale potřebujete talent, fyzické předpoklady, odvést spoustu práce, mít ideální den… Nejsem typ, který by uměl odhadovat svoje výsledky, natož jiných. Ale je pravda, že za posledních šest let šel oštěp nahoru výkonností i popularitou. Lidé vidí, že to je pěkná disciplína, přibývají mladí oštěpaři, třeba v Indii zažívá velký rozvoj. A když se objeví nový talent třeba s úplně jiným přístupem k oštěpu, může se stát cokoliv.
