Článek
Symbolicky ve své oblíbené restauraci U Pinkasů, před svými přáteli, bývalým koučem, partnerem. Prohlédla si sestřih svých velkých úspěchů, dostala květinu s oštěpy i speciální dort. „Hezky jsme si ten scénář naplánovali," říkala, když sledovala záběry ze svého posledního velkého závodu.
Na stejném místě, kde jí před čtrnácti lety Tři sestry po prvním olympijském zlatu zpívaly o Čtvrté sestře Báře, která má cit pro drama a šestým tahem dává mat.
Matů soupeřkám rozdala během své úchvatné kariéry spoustu. Nejslavnější byl ten v olympijském Pekingu, na který navázala v roce 2012 suverénní obhajobou v Londýně.
Na světovém šampionátu slavila zlato třikrát, v Ósace 2007, Londýně 2017 a se zpožděním po diskvalifikaci Rusky Marie Abakumovové i z Tegu 2011. K tomu drží světový rekord 72,28 m, kterým vládne historickým tabulkám už čtrnáct let, dvakrát byla v Česku vyhlášena Sportovcem roku.
Výčet úspěchů Špotákové je ohromující. Vždyť medaile z vrcholných akcí vozila v letech 2006 až 2013 rok co rok, pak se jí s partnerem Lukášem narodili postupně synové Janek a Darek, ale vždy se dokázala vrátit a přidat další kovy. A to překonala i vážné zranění lokte či zlomeninu nártu.
Svou famózní sbírku završila letos v srpnu bronzem na mistrovství Evropy v Mnichově, tedy na stadionu, kde se její oštěpařská kariéra o dvacet let dříve rozjela.
Barbora Špotáková se s českou vlajkou raduje ze zisku bronzové medaile.
Tehdy ji musel i Jan Železný přemlouvat, aby dala před vícebojem přednost oštěpu. Měla za sebou nepovedený rok na studiích v Americe plný zranění, a tak atletické legendě kývla. Nastartovala se tak kariéra zřejmě nejúspěšnější oštěpařky historie.
Tři trenéři jí pomáhali na pražské Dukle proměnit talent v medaile. Od vícebojařského kouče Rudolfa Černého přes spojení legend se Železným, po Jana Tylčeho, který ji provázel závěrem kariéry. K tomu nezbytná podpora životního partnera Lukáše i dalších členů rodiny, však atletice se oba rodiče v jejím rodném Jablonci věnovali.
Startovala celkem na pěti olympiádách a na sedmi světových šampionátech. Další mohla přidat za rok v Budapešti, však Maďarsko má ráda. Jenže zvolila jinou cestu, ostatně hezčí loučení než s medailí na krku si těžko mohla přát.
