Článek
Michael Johnson byl zvyklý na dráze vyhrávat. V Atlantě 1996 ovládl dvoustovku a čtyřstovku, celkem má doma čtyři zlaté olympijské medaile. A tím druhým nechce být ani ve své nové roli.
Sedmapadesátiletý bývalý světový rekordman na 200 i 400 metrů posháněl 30 milionů dolarů od soukromých investorů a rozjíždí projekt, který má rozčeřit atletické vody. Postavit proti sobě nejrychlejší muže i ženy světa, což se mimo velké šampionáty v řade disciplín nedařilo.
Třeba atraktivní souboj dvou nejrychlejších žen historie na čtvrtce překážek Sydney McLaughlinové-Levroneové a Femke Bolové? Dosud se konal jen na olympiádě či mistrovství světa, Američanka na evropských mítincích na své hlavní trati prakticky nestartuje.
I to má nový seriál změnit, famózní překážkářku ohlásil jako jednu ze svých kmenových závodnic. Těch by pod označením Racers mělo být v seriálu 48. Budou startovat na všech čtyřech mítincích seriálu, za což dostanou i pevnou finanční částku. Druhá polovina účastníků, tzv. Challengers neboli vyzyvatelé budou nasmlouváni jen na jednotlivé mítinky.
Závodit se bude v šesti kategoriích: krátké sprinty (100 a 200 m), krátké překážky (100/110 m př. a 100 m), dlouhé sprinty (200 a 400 m), dlouhé překážky (400 m a 400 m př.), krátké distance (800 a 1500 m) a dlouhé distance (3000 a 5000 m).
Během třídenního mítinku nastoupí každý atlet v obou disciplínách své kategorie. Žádní vodiči, žádná světelná technologie. Seriál je postaven na vzájemných soubojích a na konci mítinku přijdou pro nejrychlejší na atletické poměry štědré odměny.
Nejlepší v každé kategorii dostane sto tisíc dolarů (asi 2,2 mil. Kč), ještě osmý si odveze 10 000 USD, což je v Diamantové lize odměna pro vítěze mítinku. „Atleti určitě nejsou proti dalším sportům nejbohatší, viděl jsem, že řada z nich je z toho trochu frustrovaná, ale to hodlám změnit,“ vyhlásil Johnson.
„V Diamantové lize by určitě také rádi platili víc, je pravda, že i 30 000 dolarů za vítězství ve finále je málo, když to srovnáme s dalšími sporty,“ říká Alfons Juck, ostřílený manažer atletů i ostravské Zlaté tretry.
Keňanka Beatrice Chebetová při finále Diamantové ligy v Bruselu. I o ni se budou jistě oba seriály tahat.
Dějiště a termíny mítinků Grand Slam Tracku ještě nebyly oznámeny kromě Los Angeles jako dějiště příští olympiády. Neoficiálně se počítá ještě s New Yorkem, jamajským Kingstonem a britským Birminghamem.
Jak nová konkurence zamává s Diamantovou ligou? Nestane se v bězích jen béčkovou záležitostí? „Vliv to mít bude, byť určitě nepůjdou do přímého termínového souboje, aby mohli být zařazeni do struktur Světové atletiky. Diamantová liga si své termíny ustráží, ale může se stát, že při plánování sezony se někteří rozhodnou zůstat v zámoří,“ připouští Juck.
Na druhou stranu při nabitém kalendáři může řada evropských atletů dát přednost kontinentálním akcím, jako je mistrovství Evropy družstev či další mítinky v první polovině sezony včetně Zlaté tretry plánované na 25. června.
„Někomu může vadit i ten systém, kdy musí běžet dvě tratě. Jsou sprinteři, kteří běhají stovku, ale už ne dvoustovku. A na delších tratích si také nejsem jistý, jestli trochu nezapomínají na křehkost atletického organismu. Dva starty za sebou většinou atleti absolvují jen na šampionátech,“ připomíná Juck, který o projektu s Johnsonem mluvil.
„Mají finanční zdroje, cítí se silní, určitě by to fungovat mohlo. Jdou americkým stylem spíše přes souboje a příběhy než přes časy, ale přece jen atletika je hodně o statistikách a rekordech, uvidíme, jakou bude mít seriál pozornost v Evropě,“ připomíná Juck.
Přiláká i amerického fotbalistu?
Johnson láká i hvězdy dalších sportů, třeba rychlíka Tyreeka Hilla, jenž se jako wide receiver amerických fotbalistů Miami Dolphins holedbal, že by porazil olympijského vítěze Noaha Lylese.
Zřejmé je, že se budou ještě více rozevírat nůžky mezi jednotlivými disciplínami. Se skoky a vrhy se v Grand Slam Tracku nepočítá. „Jedním ze základních pravidel při přípravě produktu bylo, že se bude konat vždy jen jedna disciplína,“ vysvětluje Johnson.
Běhy se vzdalují technikám
Ostatně i nový projekt Světové atletky Ultimate World Championships v letech bez olympiády či mistrovství světa bude postaven na bězích. Za dva roky se v Budapešti bude bojovat o vítěznou prémii dokonce 150 000 dolarů jen v některých technických disciplínách. Je tak reálné, že například koulařky či trojskokanky o šanci na tučné odměny přijdou.
„Bohužel, takový je trend směřovat k atraktivním disciplínám ve snaze získat více zdrojů. Vyplývá to z průzkumů trhu, kdy si spočítali, kde je ten zájem silnější,“ líčí Juck.
