Článek
Jak vám sedla role vícebojařského komentátora?
První den to asi nebylo úplně ono, protože jsem si víc hlídal, jak to říkám, než co říkám. Párkrát jsem se při moderování zamotal a zakoktal a asi zvoral pár jmen. Také jsem se dozvěděl, že jsem mluvil nespisovně, když jsem místo druhý nebo čtvrtý říkal druhej, čtvrtej... Myslím, že napoprvé to nebylo zase tak špatné. Snad mi lidi prominuli nějaké ty chyby, trošku na sobě zapracuji, aby to příště bylo lepší.
Nevyzkoušel jste si moderování dřív při nějaké jiné příležitosti, než je sport?
Párkrát jsem něco pronesl na nějaké párty, ale kladenský desetiboj byla moje první oficiální moderátorská akce. Jsem z toho nadšený, bavilo mě mluvit a komunikovat se závodníky i fanoušky. Atletické prostředí navíc dobře znám a desetiboj přímo miluju.
Nemůžete si díky moderování rozšířit své současné pole působnosti?
Možná by to šlo s modelingem a herectvím nějak skloubit. Kromě toho se zabývám i sportovními konzultacemi, aby se naši středoškoláci dostávali na univerzity do Spojených států. Moderování mě ale opravdu bavilo.
Chtěl byste se stát pravidelným komentátorem atletických vícebojů v Kladně?
Byl bych rád, kdybych se sem za rok zase vrátil. Možná by se mohlo komentování stát mojí parketou. Všechno ale bude samozřejmě záležet, jak moje mluvení zapůsobilo na vedení mítinku.
Po delší době jste se ocitnul mezi závodícími atlety. Nesvrběly vás při pohledu na vícebojaře ruce nebo nohy?
Popravdě mě svrbělo úplně všechno. Prožíval jsem s klukama všechny disciplíny, jenže já už k žádnému desetiboji bohužel nenastoupím. Kdyby se naskytla jednoprocentní šance, tak bych do toho šel, ale plotýnka mi to nedovolí. Snad si budu moct aspoň trochu zaházet diskem, což byla moje silná disciplína. Vrhači jsou ale pořádní chlapi, a tak bych na to asi potřeboval trochu přibrat.
Jak vzpomínáte na svou desetibojařskou kariéru?
Mám jí dost spojenou s prvním ročníkem kladenského mítinku. V roce 2007 jsem tady splnil limit na mistrovství světa v Ósace a výkonem 7922 bodů si vytvořil osobní rekord.
