Článek
Jaká byla cesta do finále?
Těžší, než jsem si myslel. (úsměv) Snad jsem si nechal nějaké síly do finále a bude to lepší. Byl jsem trochu utahaný, soutěž byla zdlouhavější. Ani vedro moc nepomohlo, byly tam prodlevy kvůli běhům, přerušovali soutěž.
Vnímal jste, že máte na hrudi modré číslo?
Určitě to bylo něco nového, protože jsem ho nikdy neměl. Ale nijak mě neovlivňovalo, že bych měl větší zodpovědnost…
Cítíte, že formu na osmimetrové skoky máte? Posledním jste s přešlapem letěl daleko.
Doufejme. Ten třetí skok vypadal super, cítil jsem se v něm nejlíp. Předtím jsem si připadal, že mi to nejede, i když trenér říkal, že to není špatné a rozběh mi žere metry. Já ale cítil až při posledním skoku, že jsem měl kolena nahoře. Bohužel jsem přešlápl.
Limit osm metrů překonali jen Řek Tentoglu a Němec Heinle…
Já jsem čekal, že limit pokoří tak dva tři kluci, doufal jsem, že budu mezi nimi budu.
Na druhou stranu občas jste byl označován za muže kvalifikací, které vám vycházely někdy lépe než finále. Bylo by příjemné, kdyby se role obracela…
Doufám! Není hlavní postoupit do finále z prvních pozic, důležité je postoupit a pak jít do finále s čistou hlavou.
Na finále bude jistě i větší kotel, tribuny byly první den na kvalifikace prořídlejší…
Byly, ale atmosféra nebyla špatná. Když chtěli roztleskat diváky, tak jim zatleskali. A ve středu to bude ještě lepší. Hlavně snad nebude takové vedro, máme finále v 19.40, tak nebude svítit sluníčko…
Ale ve středu má být nejtepleji.
To jo, ale my budeme ve stínu. (úsměv) Dneska bylo taky vedro, ale člověk se s tím musí poprat. Když jsem byl v Tchaj-Peji na univerziádě, bylo tam ještě větší vedro a dusno a také jsem to zvládl. Třeba pořadatelé přinesou ledy, abychom se mohli uchladit, to by bylo super.
