Článek
Lepší scénář kvalifikace jste si asi nemohl vysnít.
Představoval jsem si to už prvním pokusem, což skoro vyšlo, ale na poslední chvíli jsem sklapl nohy do písku víc než bych měl, jinak by to už také stačilo na finále.
Ale i tak vás první skok musel povzbudit.
Určitě, bylo to něco jiného oproti Diamantové lize, kdy to tady nedopadlo úplně podle mých představ, takže mi první skok dodal sebevědomí. Ale ani jeden skok nebyl podle mých představ.
Kam tedy můžete letět v sobotním finále, když bude skok podle vašich představ?
Sám nevím. Snad to konečně trefím a budu se cítit dobře. Uvidíme, co mi řekne trenér (Josef Karas), jak jsem na to byl pozičně, musíme to ještě probrat. Ale ve finále se může stát cokoliv.
Ale favorizované dálkaře jste mohl svým výkonem postrašit.
To doufám! (úsměv) Ale v každém závodě jde člověk do kvalifikace s tím, aby se dostal do finále, nečekají se od něj velké výkony, ale aby splnil limit a šel dál. Kvalifikace jsou zrádné a finále může být úplně jiné.
Sektor vám tu sedí?
Teď už překvapivě ano. Myslel jsem po Diamantové lize, že se s tím budu víc prát, ale evidentně mi to tu sedí i díky divákům.
Jak se skáče v kotli 60 000 nadšených fanoušků?
Už jsem zažil bouřlivou kulisu na halovém šampionátu v Praze, i třeba v Pekingu byli super. Ale o anglických divácích už jsem dřív slyšel, že fandí rádi a všem.
Jak budete spát před finále?
Doufám, že dobře. Na pokoji máme trochu chladněji, i když je vypnutá klimatizace…
