Článek
Nevyšla vám ani víkendová extraliga ve Zlíně, kde jste podlehl i tréninkovému parťákovi ze skupiny Josefa Karase Danu Kováčovi. Na tradičním mítinku předpokládám budete chtít získat i proti Meindlschmidovi domácí vládu zpět.
Určitě. Peťa má nade mnou vítězství z loňska, kdy jsem přelítal z Holandska a na mítink nevyšlo počasí, letos mu to nedaruju. (úsměv) Skáče letos hodně a kvalitně, snad to s trenérem nepřežene se závody a bude zdravý, protože má našlápnuto ke kvalitní sezoně a hodně o něm ještě uslyšíme.
Vy máte jinak na mítink dobré vzpomínky, před třemi lety jste na Julisce skočil hned čtyřikrát za osm metrů…
Je to jeden z nejlepších dálkařských sektorů. Blízko divákům, podobně jako v Táboře, rád se tam vracím. A také to mám blízko, když už bydlím v Praze, nemusím cestovat daleko.
Závodí se jen pár dnů před startem mistrovství Evropy v Římě. Důležitá generálka?
Je to čtyři dny před kvalifikací, poslední možnost si technicky a kvalitně zaskákat, bude to super ukazatel směrem k mistrovství Evropy, jiný závod už není. A bez něj by tam byla strašně dlouhá pauza.
Nicméně vaše výkonnost má po úvodní Diamantové lize v Dauhá sestupnou tendenci.
První závod byl dobrý, druhý už ne tak povedený. Mám za sebou dlouhé soustředění a sezona je teprve na začátku, věřím, že to pravé přijde.
Letos už za 830 centimetrů z Evropanů skočili Řek Tentoglu, mladý Ital Furlani i Chorvat Pravdica.
Také to podle mě v Římě bude jedno z nejnabitějších mistrovství Evropy za poslední dobu. Co jsem sondoval od ostatních dálkařů, závodit bude i Švýcar Ehammer, můj osobní tip je, že na medaili bude třeba 820 a víc.
To je ve vašich silách?
Doufám v to. Byl bych rád, kdybych navázal na předchozí sezony a to nejlepší pak předvedl na olympiádě. Do ní zbývají ještě dva měsíce, to je ještě spousta času udělat další práci a vše vypilovat.
Je pravda, že letos nemusíte bojovat o start na olympiádě do poslední chvíle, postavení ve světovém rankingu vám dodává klid i směrem k Paříži.
Určitě je to lepší než před Tokiem, kde jsem bojoval do poslední chvíle, a pak to nevyšlo o tři místa. Teď mám větší klid v duši, ale nechci se tím uspokojit. Buď se chci ještě výš posunout v rankingu, nebo skočit limit 827 centimetrů.
K tomu musíte zůstat zdravý a v přípravě vás zdraví brzdilo.
V rámci možností to jde. Bolístky patří do každodenní přípravy atleta, není to nic, co by mě vyřadilo.
Spolu s Jakubem Vadlejchem jste jediným českým atletem, který se častěji objevuje v Diamantové lize. Čekají vás v ní ještě další starty?
Dálka je v programu až po olympiádě, tak organizátoři budou čekat, kdo co předvede. Já se budu snažit, aby se to povedlo a mohl bych bojovat o finále Diamantové ligy v půlce září, pomohlo by mi to i v rankingu na příští rok, kdyby nevyšel limit. Ale není to vždy o výkonech, mítinky berou své dálkaře. Vloni jsem měl parádní konec sezony, byl sedmý na svatě, ale do Záhřebu mě nevzali, protože tam měli dva své dálkaře.
