Článek
První série s názvem Sprint byla puštěna do světa letos v červenci a s velkým odstupem tak přibližovala loňskou sezonu s vrcholem na mistrovství světa v Budapešti. Vystavěna byla především jako americko-jamajský souboj s americkým happyendem na stovce v podobě vítězství nejviditelnějších osobností současného sprintu Noaha Lylese a Sha’Carri Richardsonové.
U druhé série vytvořené ve spolupráci se Světovou atletikou tak dlouho fanoušci čekat nemuseli, už od listopadu můžou sledovat cestu elitních sprinterů k olympijské Paříži. A opět se dočkali spousty záběrů ze zákulisí, autentických výpovědí, dramatického střihu. Jenže objevila se i kritika.
Účast na natáčení odmítla náladová americká hvězda Richardsonová, která se tak v seriálu objevuje, ale na kameru mluví jen její kouč Dennis Mitchell a tréninkové parťačky.
A stavba děje jen jako souboje velmocí USA a Jamajky by letos haprovala, vždyť pozici nejrychlejší ženy světa pro sebe získala Julien Alfredová ze Svaté Lucie a mužské dvoustovce zase vládl Letsile Tebogo z Botswany.
Oba se v seriálu objevují, ale podle některých fanoušků je jejich role výrazně menší, než by si svými výkony zasloužili. Zejména Tebogo má výraznější prostor až v poslední čtvrté epizodě. Také se ozval na sociální síti X.
This is an American show.
— Letsile Tebogo (@tebogo_letsile_) November 13, 2024
„Je to americká show,“ napsal v narážce na to, že i při jeho zlaté dvoustovce je minimálně srovnatelný prostor věnován bronzovému Lylesovi, jeho teatrálnímu nástupu na start a stavu po doběhu, který šampion ze stovky přičítal covidu.
Když jeden z Tebogových fanoušků napsal, že by si Botswaňan a někteří další zasloužili omluvu, šampion z dvoustovky jeho názor přesdílel a doplnil, že omluvu by si zasloužili všichni afričtí atleti.
Tebogova cesta je bezesporu zajímavým příběhem, který by zasloužil důslednější zpracování. Dva měsíce před olympiádou zemřela jeho matka Seratiwa, která ho s bratrem sama vychovávala a doprovázela po závodech. Jednadvacetiletý Tebogo se pak vyznával, že závodí pro ni a po stříbru a bronzu z loňské Budapešti získal své první velké zlato.
Jenže Netflix se snažil zacílit i na diváky mimo řady atletických fanoušků, zaujmout známými jmény, která svoji image budují i mimo dráhu, a uspět na největším, americkém trhu. A tak v některých atletech, kteří měli štáb po velkou část roku v patách a pak na obrazovce dostali menší prostor, než by si přáli, zůstala trocha hořkosti.
Třeba jako v Marie-Josée Ta Louové-Smithové z Pobřeží slonoviny. „Cítím neúctu, protože když řeknete, že budete produkovat seriál o nejrychlejších sprinterech na světě, měli byste ukázat všechny, nejen ty, kteří vyhrají. Jsem africká rekordmanka, zasloužím si respekt,“ uvedla pro Inside Lane.
