Jarmila Kratochvílová, věčná světová rekordmanka?

Když se 26. ledna 1951 kousek od Havlíčkova Brodu narodila, nikdo asi nečekal, že za třicet let bude světovou královnou běhu. Vždyť byla z nesportovní rodiny, doma si však zvykla na tvrdou práci, což zužitkovala při extrémních tréninkových jednotkách o pár let později.

Členkou atletického klubu se stala až v sedmnácti letech v Čáslavi. Dnes v tomto věku dívky kvůli jiným zájmům končí. Kratochvílová již na gymnáziu vynikala fyzickou zdatností, běhala stejně jako kluci.

V oddíle Slavoj Čáslav začal rodačku z Golčova Jeníkova trénovat Ing. Miroslav Kváč. Tato spolupráce přinesla všechny největší úspěchy a trvala až do konce její kariéry.

Trenér Kváč byl znám tvrdým tréninkovým stylem, o kterém Jarmila Kratochvílová mluví dodnes. Těžká dřina však dlouho nepřinášela výsledky, po prvním titulu mistryně republiky v roce 1974 na třístovce v hale se s vavříny doslova roztrhl pytel.

Během následujících let Kratochvílová naprosto opanovala domácí běžeckou scénu, celkem získala dvacet zlatých medailí na všech tratích - od té šedesáti metrové až po osmistovku.

Svůj první velký úspěch na mezinárodním poli zaběhla Kratochvílová v roce 1979 na ME ve Vídni, kde skončila druhá, světovou atletickou superhvězdou se však stala až v osmdesátých letech, kdy běhala nejrychleji.

Na olympiádě 1980 v Moskvě získala stříbro v běhu na 400 metrů, o rok později v Římě konečně porazila velkou rivalku Maritu Kochovou, se kterou dodnes zůstává jedinou ženou v historii, která zaběhla čtvrtku pod 48 vteřin (Kochová drží světový rekord s časem 47.60, nejlepší výkon Kratochvílové byl 47.99).

Vrchol kariéry pro Kratochvílovou nastal v roce 1983. Před mistrovství světa v Helsinkách závodila Kratochvílová v Mnichově, kde se kvůli únavě rozhodla startovat na osmistovce místo dvoustovky. Nakonec z toho byl neuvěřitelný čas 1:53,28 - rekord, který platí dodnes.

V Helsinkách potvrdila roli favoritky a vyhrála běhy na 400 i 800 metrů, přidala také stříbro ze štafety. Úspěšný rok 1983 zakončila s titulem "nejlepší sportovec Evropy."

Svou výtečnou formu plánovala Kratochvílová prodat na Olympijských hrách 1984 v Los Angeles, kde také chtěla ukončit kariéru. Sportovní sen mnoha závodníků však překazila politika, země socialistického bloku se totiž rozhodly olympiádu bojkotovat.

Další olympiáda byla daleko, Kratochvílová navíc ztratila motivaci a začaly se u ní projevovat zdravotní potíže. Kariéru ukončila po MS v roce 1987, poté se stala trenérkou atletiky v Čáslavi. Na místním stadionu působí dodnes.

Jarmila Kratochvílová dodnes drží rekord také v běhu na 400 metrů v hale, národní rekordy má na všech "krátkých" tratích a nezdá se, že by ji v blízké budoucnosti někdo překonal.

Kromě mezinárodních úspěchů Jarmila Kratochvílová posbírala více než 20 medailí na mistroství republiky a halovém mistroství republiky. V roce 1981 a 1983 byla zvolena československým Sportovcem roku.

V roce 1985 vydala Kratochvílová společně s trenérem Kváčem knihu Čekání, v roce 2013 vyšla její autobiografie s názvem Fenomén Jarmila.

Ve stejný rok obdržela od prezidenta republiky Miloše Zemana medaili Za Zásluhy.