Článek
Vítr a déšť výrazně komplikovaly víkendový program ME družstev v Dublinu.
Předpovídat počasí v přímořském Dublinu je ještě větší sázkou do loterie než v kontinentální Evropě. Podmínky na stadiónu Morton se střídaly v rychlejším tempu než disciplíny na jeho ploše.
Prudké změny počasí
Sluneční svit náhle přerušila prudká přeháňka, silný vítr hnal kapky deště téměř ve vodorovném směru. Za minutu už byla obloha nad stadiónem zase bez mráčku. Teplota narůstala a klesala v rozmezí 12 až 20 stupňů, co však zůstávalo, byl silný vítr.
Tyčkařům dokonce hrozilo přesunutí soutěží pod střechu, jako se to stalo před dvěma lety při Superlize ve Stockholmu i letos v Gatesheadu. „Naštěstí nefoukalo proti, to by se s tím něco muselo dělat. Ale tohle byla první soutěž v životě, kdy jsem viděl, že rozhodčí do poslední chvíle drželi laťku provázky,“ usmíval se tyčkař Jan Kudlička.
Prostě Irsko
Silný vítr výrazně ovlivnil i výsledky sprintů. „V takovém proťáku jsem v životě neběžela. Prostě Irsko…,“ kroutila hlavou Kateřina Čechová, když doběhla stovku. Větroměr jí ukazoval -5,4 m/s, na kvalitní časy mohly sprinterky zapomenout. „Jestli bude takhle foukat i v neděli na dvoustovce, tak se snad nerozběhnu,“ obávala se.
Oprávněně. Vítr se trochu pootočil, ale právě tak, aby dvoustovkařky nejvíce potrápil hned v prvních metrech po startu. „Já jednou běžel i v protivětru 9 metrů za sekundu,“ uklidňoval své ovečky reprezentační šéftrenér a bývalý desetibojař Tomáš Dvořák.
Naopak dálkaři a trojskokané se rozbíhali v sobotu po větru, a tak třeba Švéd Tornéus mohl těžit z podpory větru o síle 7,4 m/s.
