Článek
Atletická federace vynesení verdiktu dvakrát odložila, než definitivně rozhodla, že protézy odporují regulím. Podle pravidel atleti nesmějí používat jakékoliv technické pomůcky, které by pomohly zvýšit výkon.
IAAF zákaz vynesla na základě studie profesora Gerta-Petera Bruggemanna z institutu biomechaniky univerzity v Kolíně nad Rýnem, kterou si nechala vypracovat. S výzkumem souhlasil i Pistorius a v Německu se podrobil sérii testů, při nichž byly jeho výsledky porovnávány s údaji pěti zdravých sprinterů. "Pistorius na svých protézách dosahoval stejných časů jako zdraví atleti, na výkon ale vydal o 25 procent méně energie," napsal Bruggemann ve zprávě.
Dvacetiletému Pistoriusovi amputovali obě nohy pod koleny v jedenácti měsících, protože se narodil bez lýtkových kostí. Je světovým rekordmanem v bězích na 100, 200 a 400 metrů mezi handicapovanými, proto novou motivaci hledal mezi zdravými. Do širšího povědomí fanoušků se dostal na loňských mítincích v Sheffieldu a v Římě, kde zdatně konkuroval zdravým sportovcům.
