Článek
Nový osobní rekord se vám aspoň bude dobře pamatovat.
To se bude výborně pamatovat, proto jsem si to takhle zaokrouhlila. (úsměv)
Na český rekord byste musela běžet závěrečnou osmistovku běžet na úrovni 2:10,50, výrazně lepší vašeho osobního rekordu. Věřila jste si na takový výkon?
Kdybych nevěřila, tak bych se nesnažila. Běžela jsem za holkama, chtěla to zkusit, ale na čtvrtce byly první holky v čase, kdy jsem tam měla být já, to jsem tušila, že nestihnu. Ale pořád jsem se snažila o co nejvíc bodů, protože jsem věděla, že Holaďanka Vetterová, která byla v celkovém pořadí přede mnou, má osmistovku pomalejší, tak že bych ji mohla zkusit ještě říznout, ale nepovedlo se.
Byla klíčová na cestě za úspěchem výška? Výkonem 185 centimetrů jste si vyrovnala po osmi letech osobní rekord… Několikrát jste na této disciplíně přitom pohořela.
Psychologové říkají, jak je důležité myslet pozitivně, a pak za vámi někdo přijde: „Jo super, půjdeš dobře, hlavně nepokaž tu výšku a bude to fajn.“ Člověk to musí pustit jedním uchem tam, druhým ven. Dávala jsem si na pozor, abych si to nepřipouštěla.
Osobní rekord jste předvedla na vrcholné akci, které se vám v poslední době příliš nedařily.
Já si různě vyčítala, že jsem na té vrcholné akci nebyla předchozí roky schopná podat nejlepší výkon. Tak jsme přizpůsobily přípravu, šla jsem před šampionátem jen jeden víceboj, a myslím, že jsem byla víc natěšená na závod. Hlava byla líp nastavená.
Jak se vám povedlo ji nastavit?
Nezkoušely jsme žádného psychologa nebo někoho, kdo by pracoval s mými myšlenkami nebo startovním naladěním. Spíš asi roky předtím, jak jsem dlouho nezávodila, jsem se nedokázala na víceboj zdravotně připravit, tak jsem potom byla ráda, že jsem se dostala na vrcholnou akci. Nebylo to, že bych přijela na akci s tím, že si dám osobák, nebo že dokážu odzávodit na maximum…
I neúspěšné šampionáty vám pomohly?
Určitě. Každý chce na vrcholných akcích závodit dobře, ne zametat na posledních místech a dělá pro to maximum.