Článek
Před šampionátem si dopřál téměř měsíční závodní pauzu, naposledy běžel v den svých 28. narozenin 20. února ve skotském Glasgowě. Mistrovství republiky raději vynechal, zvolil tréninkový blok.
„Normálně bych asi nějaký závod ještě absolvoval, ale nebylo kde. Tak jsem makal, abych ještě nabral sílu, forma by stejně měsíc nevydržela,“ vysvětloval před pondělním odletem do zámoří. „Deset dnů na aklimatizaci je ideálních. Pokud mám udělat nějaký výsledek, nejde letět později, jako se to dělá u Diamantové ligy,“ ví.
Blížící se vrchol zimní sezóny v něm probouzí vzpomínky na pražský evropský šampionát. Cítí i loňskou formu? „V tréninku vypadám dobře, možná i líp než vloni,“ srovnává. „V závodě jsem to ještě neprodal, ale to bylo před rokem podobné. Zase cítím tu jiskru, jsem závodník, který v hale umí,“ těší se český rekordman na 1500 metrů pod střechou i venku.
Jen pobíhat by nechtěl
Jenže i konkurence bude mnohem tvrdší, vždyť v letošních tabulkách patří mimoevropským mílařům prvních dvanáct příček. Někteří Holušovi soupeři z halového ME sezónu vynechávají.
„To já vůbec nezvažoval, nevyhovovalo by mi chystat se celý rok na léto a jen tak pobíhat bez závodů,“ tvrdí. „Podle mě se má využít každá příležitost. Šampionát je sice později, takže pak budu mít kratší volno, ale stejně běhám každý den,“ usmívá se.
O největších soupeřích v Portlandu má jasno. „Souleiman z Džibutska, Američan Centrowitz a Novozélanďan Willis jsou podle mě hlavní kandidáti na medaile,“ vyjmenovává Holuša. „Ale já se nebojím nikoho, věřím, že když mi sedne závod, jsem schopný soupeřit s každým,“ říká.
