Článek
EUGENE (od našeho zpravodaje) - Kvalifikační bitvu zahájí v noci na sobotu ve 3.00 SELČ (živě na ČT sport), jistotu by mu dal výkon 815 cm, o čtyři centimetry lepší jeho letošního maxima.
Na vrcholnou venkovní akci jste se probil po čtyřech letech. Stýskalo se vám?
Strašně. I v hale jsem byl naposledy v roce 2019 na mistrovství Evropy v Glasgow. Je to super, říkal jsem i diskaři Marku Bártovi, se kterým bydlím, že jak jsem dlouho na vrcholné akci nebyl, tak začínám zase cítit lehkou nervozitu a motýlky v břiše.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Zrovna Bárta byl na velké akci naposledy v roce 2013 ještě v kategorii do 23 let.
Ale moc o tom nemluví. Je to takový medvídek, který to v sobě dusí. Pak bouchne v diskařském kruhu a poletí to až do nebes. (úsměv)
Vloni vám těsně unikla olympijská účast, co to udělalo s vaší psychikou?
Dost mě to naštvalo. Ve chvíli, kdy jsem zjistil, že se tam nedostanu, jsem byl odhodlaný, že druhá polovina sezony bude moje, budu trénovat ještě víc. Ale pak mě to trošku přešlo a přestalo bavit. Když jsem viděl výkony na olympiádě, kde se dalo uspět i s ne úplně extra výkonem, tak mě to svázalo. Ale o to víc mě to nakoplo do této sezony.
Asi nebudete úplně velký fanoušek rankingu, který nahradil systém limitů…
Bavili jsme se o tom s různými lidmi. Na jednu stranu ranking pomůže lidem, kteří by normálně nesplnili limit. Na druhou stranu, kdyby se to bralo jen podle tabulek, tak bych měl lepší šanci i na loňskou olympiádu, kde jsem kvůli rankingu neprošel asi o tři místa. Má svá pro i proti.
Po loňské sezoně se vám výrazně proměnila tréninková skupina, z níž odešli vícebojaři a u kouče Josefa Karase jste zůstal z elitních atletů sám. Co se pro vás změnilo?
Vedly se o tom dlouhé rozhovory, ale nakonec jsem si vzal k sobě jako sparing Dana Kováče, který je taky dálkař. Je to lepší v tom, že Pepa na nás má víc času. Ale zase co se týče soustředění, kde jsme se dřív daleko víc hecovali a tahali, tak tohle trošku chybí.
Jak se vám zamlouvá ikonický stadion Hayward Field, kde mistrovství světa probíhá?
Byl jsem se před závodem jen podívat. Mám pár rituálků, že den před závodem je pro závodníka nejdůležitější. I noc, krásně jsem se vyspal.
Radek Juška (uprostřed) na týmové poradě v Eugene.
Jaké další rituály před závodem máte?
Dva dny před závodem byl nejlepší den na oholení, naposledy se můžete jít ostříhat, ostříhat si nehty... Čistě před závodem by si tělo mělo žít vlastním životem. A jen by se mělo rozcvičit na závod.
Jak prožíváte hodiny před závodem? Máte radši klid, nebo spíš kontakt s okolím?
Úplný klid, kdy se člověk jen užírá a omílá si určité věci furt dokola, není dobrý. Ale zase být s někým, donekonečna se bavit a nesoustředit se, taky není ono. Takže asi tak napůl. Chcete být soustředění, ale zároveň se snažíte odpoutat od toho, co vás čeká.
Nálada před startem je tedy dobrá?
Určitě, jsem jen trošku nervózní, což se mi dlouho nestalo. Hlavně lidi jsou tu super. Jdete se projít i mimo naši vesničku a vítají nás cizí lidi. Američani jsou nadšení, je to úplně jiná mentalita. S příjemným přístupem jde všechno líp. I jídlo je dobré. Oproti kempu předtím, kde se začátku se moc nedalo. Tady je všechno daleko lepší.
Kolik si držíte ideální závodní váhu?
Trenér říká něco jiného než já. (úsměv) Celou sezonu mám kolem 85 kilo, což si myslím, že je optimum. Teď jsem měl 84,5 a myslím, že to kvůli nervozitě šlo možná ještě trošičku dolů. Jen to musím přepočítávat z liber.
Kvalifikační limit je dál, než jste letos skočil, ale dvanáct dálkařů 815 centimetrů těžko překoná…
Před odletem jsem si dělal statistiky, co na posledních mistrovstvích světa stačilo na finále a užší finále. Nejvíc bylo na finále v Pekingu 797, takže myslím, že kvalifikační limit je přepálený. Ale každé mistrovství je nový závod a je jedno, jestli v sezoně někdo skočil 860 nebo 760. Na finále může stačit 810 nebo taky 760. Doufám, že by se mi mohlo podařit něco podobného jako v Londýně, kde jsem celou kvalifikaci vyhrál. Nemusel bych úplně vyhrát, stačilo by přes 815, nejlépe hned prvním pokusem a jít odpočívat na hotel, regenerovat a soustředit se na finále, kvůli kterému tady jsem.
