Hejnová po postupu karaoke vynechá a dá si nohy do ledu

To jsem ráda, že to tak vypadalo, ale úplně lehké to nebylo. Přece jen jsem měsíc nezávodila, ale potvrdila jsem si, že můžu běžet rychle. Zítra už to půjde o něco líp, tohle nebylo ideální.

To je pravda, já už neběžela od stopadesátky. Kroky jsem tam ale motala, až to byla úplně ostuda.  Do sedmé překážky jsem běžela, jak mám, pak už ne. Naštěstí to snad nebylo moc vidět. Ale doběh jsem si pohlídala, zítra už se to nesmí stát.

Já doufám, že to bude to „buď“! O „anebo“ vůbec neuvažuju. Pro mě je cílem finále, a kdyby se nepovedlo, budu strašně zklamaná. Vůbec nechci počítat s tím, že by to nemuselo vyjít.

Určitě, já byla nervózní i před rozběhem. Ty jsou nejhorší, člověk neví, co od sebe čekat.

Korejci mi přišli trochu nevychovaní, i při druhém startu byl hrozný hluk. Při prvním jsem slyšela někoho roztleskávat, tak jsem myslela, že si pak dají pozor. Nedali.

To je pravda. Ale tohle extrémní vedro úplně nemusím, člověk je pak vyřízený už po rozcvičení. Dívala jsem se na předpověď, na finále už mají padat trakaře…

Asi ne, budu jenom odpočívat. Ale je dost času, běží se až zítra večer (korejského času), tak mám den a půl na regeneraci.

Půjdu si zaledovat nohy, na masáž a pak už budu jen odpočívat s nohama nahoře.