Článek
Jak jste se k natáčení dostal?
Původně to měl dělat Ondra Synek jako mistr světa ve veslování, ale ten nakonec odmítl, tak jsme druhý den vyjeli na Babu s krásným výhledem na Prahu a udělali takový medailonek.
Tušíte, do jaké společnosti sportovních es jste se dostal?
Slyšel jsem, že tam jsou samé národní hvězdy. Vždycky vybírali někoho reprezentativního, měl jsem radost, že zvolili zrovna mě. Až jsem se bál, že budu pro lidi neznámý, když máme tolik úspěšných sportovců.
Co jste do kamery říkal?
Měl jsem něco na papíře, pak jsem měl říct něco svého. Natočili jsme to jen jednou, tak doufám, že to bylo gramaticky správně. (úsměv) Sám jsem to ještě neviděl. Napsané byly asi tři věty, něco jako: „Come on, Czech Republic.“ A já za sebe říkal, že se do Londýna těším, protože je to blízko, tak snad přijede i rodina a kamarádi…
Čekáte, že jich dorazí hodně?
Mezi řečí mi skoro každý kamarád hlásí, že tam pojede. Ale když slyším, jak je velký zájem o lístky, tak snad nebude problém je sehnat… Budu muset rodinu informovat.
Už „žijete Londýnem“, jak oficiálně zní název kampaně k olympiádě?
Zatím jen při takových oficiálních příležitostech. Letos žiju mistrovstvím světa v Tegu. (usmívá se)
Jenže teď si před šampionátem vybíráte dlouhou závodní pauzu. Ta byla v plánu?
Původně jsem počítal, že v pátek do Stockholmu pojedu. Ale měl jsem před Birminghamem střevní chřipku, byl fyzicky úplně dole a nepočítal s tím, že se stihnu dát do kupy. Ještě tam jsou technické problémy, proto si dopřávám delší pauzu a beru to jako dvouměsíční soustředění v Jižní Africe.
Střevní chřipka se tedy podepsala už na vašem nevydařeném vystoupení v Birminghamu?
Ta přišla tři dny před tím. Ale měl jsem ten start domluvený už dlouho, navíc v pátek už mi bylo dobře, tak jsem to zkusil, ale nešlo to.
Nebude pauza bez závodů až moc dlouhá?
Teď pojedu do Nymburka a 20. srpna letíme do Koreje. Kvalifikace je prvního září, takže už zase tolik času není. Teď trénuju dvoufázově, tak jsem docela unavený.
Čas na aklimatizaci v Asii by měl být dostatečně dlouhý?
První várka letí dokonce už šestnáctého, my budeme mít na aklimatizaci jedenáct dnů, což by mělo být ideální.
Mohl byste letět i na Universiádu…
To je pravda, ale s nikým jsem o tom ani nejednal. Už před dvěma lety jsme to s trenérem zavrhli s tím, že se zaměříme na mistrovství světa.
Na něj poletíte v úplně jiné pozici než před rokem na mistrovství Evropy do Barcelony. Tam jste byl jedním z favoritů, teď budete i pro soupeře trochu záhadou…
Myslím, že to bude psychická výhoda. Kromě Andrease Thorkildsena nikdo extra daleko nehází, otevřené to je pro všechny. Otázka je, jak budou soupeři přistupovat ke mně, když naposledy viděli, že jsem házel šedesátky. Můžu jen překvapit.
Záda, která vás dlouhodobě trápí, jsou teď v pořádku?
Je to lepší, jen občas zajdu k doktoru Kolářovi na srovnání. Pořád je třeba o ně pečovat a hlavně házet technicky dobře, abych ty problémy neměl, což zatím letos moc nedělám. Každý den chodím v deset večer ještě na ubytovně cvičit, aby ten trup zesílil.
Zvedla se už i nálada ve skupině? Barbora Špotáková je v čele světových tabulek, limit pro Tegu splnil nejnověji i Jakub Vadlejch…
Určitě, i Víťa Veselý teď vypadá dobře a v pátek jede do Stockholmu na Diamantovou ligu. Je super, že se nominovala do Tegu celá skupina.
