Článek
Ještě vás čeká závod v maďarském Szekesfehérváru, ale lepší povzbuzení před blížícím se evropským šampionátem jste si asi nemohl přát…
Určitě. Konečně na závod vyšlo i počasí na rozdíl od Pacova a Nového Města, kde pršelo, takže jsem věděl, že tam rezerva byla. I na tréninku to vypadalo dobře, tak jsem věřil, že to může ulítnout.
S takovým výkonem už je předpokládám váš kotník, v němž jste měl po zranění ještě silný zánět, zcela v pořádku…
Už mu věřím naplno. Pro jistotu jsme se s trenérem domluvili, že je lepší si ho na závody tejpovat, aby se nic nepokazilo třeba špatným došlapem, ale nijak mě neomezuje.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Nabízí se otázka, jestli jste nezalitoval, že jste nevyrazil na mistrovství světa. Medaile byly sice vysoko, ale s výkony z posledních tří závodů byste byl v elitní osmičce…
Nezalitoval. Jak se tam letělo dlouho dopředu, já teprve dva dny před odletem byl házet a ještě ne naplno. Věděl jsem, že připravený nejsem. Ale bavili jsme se s trenérem i Helenou Fibingerovou, že to pro mě může být výhoda směrem k mistrovství Evropy, když budu mít více času se připravit. Teď to vypadá dobře, ale v době odletu to na závodění nebylo, i při mistrovství republiky jsem ještě nemohl pořádně klusat, proto mě překvapilo, že jsem i tak předvedl 20,76.
Právě na mistrovství republiky jste start v Eugene ještě nevylučoval…
Ale hned po závodě jsme se domlouvali s panem (šéftrenérem) Slukou, že to nepůjde a potřebuju čas. Kdybych odletěl, tak by mi to zase narušilo přípravu, a to by byla škoda. Sice bych stihl oba vrcholy, ale s tím, co se mi přihodilo, jsem rád, že jsem se dokázal zmátožit a závodit.
Podíval jste se na světový šampionát v televizi? V kouli obsadili domácí celé stupně…
V noci jsem nevstával, ale hned ráno jsem se podíval na výsledky. Americká klasika. (úsměv)
Zobrazit příspěvek na Instagramu
V letošních evropských tabulkách jste teď druhý, ale vedoucí Ital Weir se do Mnichova nechystá. Pomýšlíte na zlato, nebo na jakoukoliv medaili, která vám ještě z venku chybí?
Od začátku mám nastavené, že bych medaili chtěl, ale to chce spousta lidí, nikdo tam nejede vypadnout v kvalifikaci. Bude to těžký závod s kvalifikací a finále v jeden den. Nedá se úplně počítat s překvapeními nebo že by se házelo extra daleko, na organismu se to podepíše. Tělo potřebujete uvést do stresu, večer se to nastřádá. K medaili určitě nebude snadná cesta.
Mnichov je celkem blízko, chystáte se jet na poslední chvíli?
Dva dny před závodem mám takové rozházení, to chci absolvovat doma, pak teprve jet a den před závodem už jen tonizace svalů. Takový ideální scénář jako na mítink, když je to blízko.
Chystají se vás vyrazit povzbudit do Mnichova blízcí, třeba bratr a přítelkyně?
Všem jsem to zakázal. Když jeli naposledy do Berlína, tak jsem byl čtvrtý. (směje se) Tím, že je Mnichov blízko, tak se to nabízí, ale na mítinky se mnou taky nejezdí. Stejně se chci soustředit na závod, mít ten svůj tunel a ne sledovat, kde jsou v hledišti. A kdyby se to povedlo, aspoň bych byl o to dřív doma, abychom to mohli společně oslavit… (úsměv)