Článek
Bezprostředně po závodě jste vypadala spíše zklamaná.
Máte pravdu, bylo to spíš zklamání, protože s těmi holkami se dá běhat. Kdybych si nenabíhala víc než těch 800 metrů, jak jsem běžela v té druhé dráze, dalo se útočit i na přednější pozice. Ale bohužel se bojuje o každý metr, po seběhu jsem musela přepálit tu stovku nebo dvoustovku a asi se to projevilo v závěrečném finiši.
Měla jste v plánu se pokusit natlačit dopředu a nespoléhat na finiš?
Já se hlavně chtěla vymotat z toho posledního nebo předposledního místa, abych se dostala do první dráhy tím, že oběhnu závodnice před sebou. Bohužel v posledním kole každý zabral, i ty, co jsem chtěla předbíhat.
Volila byste teď jinou taktiku?
Možná bych chvilku počkala, ale každá se chtěla dostat dopředu, těch konfliktů by bylo ještě víc.
Jak se běželo v bouřlivé atmosféře, kdy diváci hnali ke stříbru Polku Cichockou?
Ta byla úplně fantastická, akorát mně moc energie nedávala, protože jsem už byla špatná. Ale člověku, který má do finiše záběr, tahle atmosféra dodá energii.
Ale šesté místo na mistrovství světa určitě neberete jako neúspěch...
Je to můj zatím největší úspěch. V tomhle směru to beru jako ohromné pozitivum, navázala jsem na loňskou sezónu a to je skvělý.
Hecovala jste se před závodem s tréninkovým partnerem Jakubem Holušou?
Vůbec. U něho také ze začátku převládalo zklamání, než si uvědomil, že je pátý a jak se vrátil po těch patáliích. Byl pokorný, je rád, ale hecování by bylo zbytečný.
Oslavíte finálové umístění?
Spíš jsem měla v plánu si zajít do wellnessu, který máme na hotelu. Možná si zajdu na nějakou lepší večeři, ale to asi až v Praze.
Před přípravou na léto si dopřejete odpočinek?
Tak tři čtyři dny. Jedeme na celý měsíc do Afriky na soustředění, tak abych se na to trochu připravila.
