Článek
Řím (od našeho zpravodaje) ‑ Stadion zažíval policejní manévry, do lóže dorazil i italský prezident. Zatáčku za výškařským sektorem obsypali fanoušci na poměry šampionátu v nevídaném počtu. A už když Tamberi přišel na rozcvičení, měl uvítání jak popová hvězda.
„On si lidi vezme. Umí to s nimi, na sektoru udělá nepořádek,“ cenil Štefela, díky němuž v hledišti při dominanci italských zástav vykukovalo pár českých vlajek a transparentů, i od jeho blízkých z domovského Zátoru. Ale na své pokusy tribuny do varu nedostal.
„Asi nemám takové charisma jako Tamberi. Italové byli takoví domovití, fandili svým. Při svých pokusech jsem slyšel jen skupinky Čechů, což mě mrzí, čekal jsem větší kotel,“ zalitoval svěřenec Jaroslava Báby.
Divoké oslavy evropského zlata v podání italského výškaře Gianmarka Tamberiho.
Když Tamberi odpálil poslední salvu nadšení úspěšným skokem na 237 cm, Štefela už stál v útrobách stadionu. A litoval třetího shozeného pokusu na 229 cm, kterým by bral medaili.
„Jsem si už říkal, že jsem to skočil, tak jak to, že tam laťka nezůstala? Mrzí mě to,“ neskrýval a těšil se, až si dá konečně pizzu. A z úterního večera bude těžit dál. „Odnesu si odsud zkušenosti, to je vše. Spokojenost ale ne. Spokojený budu, až vyhraju,“ pousmál se.
