Hlavní obsah

Dvořák: Nejsem rozlučkový typ, atletiku jsem dělal především pro sebe

V tichosti na stadiónu v Houšťce absolvovala svůj poslední desetiboj jedna z největších postav české atletické historie. Tomáš Dvořák se loučil zraněním při běhu na 110 metrů překážek...

Článek

Nevadí vám se loučit takhle nepovedeným závodem?

Představy jsou jedna věc, tvrdá realita, na kterou jsem ale zvyklý, druhá.... Je vidět, jakého je moje tělo názoru...

Takže se dá říct, že jste poražen svým tělem?

Asi tak, ale to už je několik posledních let.

Už vás nic nezviklá?

Pevně věřím, že si ještě zazávodím. Ale ne v desetiboji. Jít desetiboj z voleje a snažit se o nějaké body, to je nesmysl. A dělat šest tisíc bodů by mě prostě nebavilo....

Když v zimě ucítíte, že vám to běhá....

Já hlavně běhat nebudu, takže to vylučuju. Plánuju, že příští rok si hodím oštěpem, na což se běhat nemusí. Na běhání nemám čas.

Necítíte ani špetku nostalgie při svém posledním desetiboji?

Nostalgický tedy rozhodně nejsem. Mě to mrzí. Chtěl jsem si zazávodit s těma klukama a bylo mi to znemožněno vlastní chybou.

Vlastní chybou?

Vlastní chybou, protože jsem se nechal unést, potvrdilo se, že neumím závodit na půl plynu. Mohl jsem jít do závodu s tím, že bych ty překážky přeběhl. Ale já je chtěl přeběhnout rychle.

Neláká vás nějaká oficiálnější rozlučka?

Já na tohle nejsem.

Nebyla by škoda o to lidi ochudit? Třeba alespoň nějakou exhibici...

Já ale nejsem exhibicionista.

Takže nic oficiálního neplánujete.

Já tedy rozhodně ne a těžko se k tomu nechám zviklat. Nepřipadám si, že bych to těm lidem dlužil, ani nemám představu, jak by to vypadalo. Já nejsem rozlučkový typ a oslavový už vůbec ne. Beru to jako normální všední den. Nepočítám, že si někdo za pět let vzpomene, že byl nějaký Dvořák. Dělal jsem to především pro sebe.

Co budete v ideálním případě dělat za pět let vy?

Pojedu na mistrovství světa se svým svěřencem a on přiveze medaili. To by bylo hezké.

Už se vám někdo z nich rýsuje?

Já jsem rýsovat uměl, ale v tomhle sportu je to takové ožehavé...

Do Pekingu ale pojedete jako spolukomentátor České televize. Těšíte se?

Moc. Už ne tolik na prosezený čas, ale mě to baví se na atletiku jenom dívat a když lidi zaujme, co k tomu řeknu, jenom dobře.

Budete kvůli tomu absolvovat i nějaké hlasové kurzy?

Řekli mi, že ne, protože od toho, aby mluvili spisovně, jsou oni a já mám dodat osvěžení.

Související témata: