Článek
Bral jste váš úspěšný skok na 560 centimetrech z předminulého víkendu jako signál, že jste zpět?
To asi není výška, abych říkal, že jsem zpátky. Překvapilo mě, když jsem se dočetl, že to byl nejlepší český výkon od července 2017. Ale určitě je to lepší, než kdybych skočil 540…
Přestalo se vám dařit po mistrovství světa v Londýně 2017. Tak vás vzal výpadek?
Před šampionátem jsem skočil 572 a byl druhý na Diamantové lize v Monaku, ale Londýn se mi pekelně nepodařil. Chtěl jsem to hodit za hlavu, ale v Tatrách mi po druhém tréninku otekl kotník a šest týdnů jsem měl výpadek. To byla druhá ťafka, protože to poznamenalo celý rok.
Jak jste nesl nevydařené závody psychicky? Zvedala vám náladu roční dcera Terezka?
Já to nebral jako tragédii. Doma člověk spíš přemýšlí i o tom, že rodina musí nějak fungovat a je závislá na tom, jak člověk závodí. A teď se zase cítím dobře a věřím, že to prodám.
Jaké to je, když skočíte 560 centimetrů a Švéd Duplantis létá o téměř šest decimetrů výše?
Je pravda, že si říkáte, co děláte špatně... Ale když pak vidíte výsledky, on je úplná špička a za 570 jsou pořád dobrá umístění. Kdyby skákalo přes šest metrů osm kluků, bylo by to blbý.
Čekal jste od dvacetiletého Duplantise, že se tak brzy dostane na rekordní výšky?
Mě překvapil už v roce 2018, když v Berlíně zdolal 605 venku, přitom nebyly ideální podmínky. Bubka a Lavillenie skočili nejvýš na specializovaných mítincích na pružném pódiu, on teď skáče rekordy i na tvrdém povrchu. O víkendu závodí u Lavillenieho v Clermont-Ferrand, to je pro tyčkaře nejlepší mítink. Ale víme, že si to zase posune o centimetr a nedá si tam 625.
Máte pochopení, že rekord posouvá po centimetrech, a tím získává finanční bonusy?
I Isinbajevová a Bubka měli na mnohem víc, ale byl to byznys. A Duplantisovi je dvacet, pořád je na začátku. I pro atletiku je lepší, když se rekordy budou překonávat častěji.
Co má Duplantis navíc proti zbytku tyčkařského světa?
Skáče krásně, ale techniku měli možná někteří lepší. Jenže neměli od boha tak rychlé nohy.