Článek
Kdy jste jako milovník dobré kávy našel svůj oblíbený podnik v Dauhá?
Už během mistrovství světa v roce 2019 jsme objevili v obchoďáku skvělou kavárnu, kde mají dobré espresso i další alternativy, tak sem chodím každý rok. Byl jsem v Dauhá už i třikrát na Diamantové lize, začínal tady sezonu a pokaždé to byl parádní závod.
Ale ten loňský a výkon 90,88 m se pro vás jistě řadí k nezapomenutelným.
Určitě, přehození takové mety je doživotní vzpomínka.
Parádní přetahovaná s Grenaďanem Andersonem Petersem vyústila ve druhé místo pro vás. Kdybyste si letos mohl vybrat, radši výhra, nebo další devadesátka?
To je strašně těžké, chci v oštěpu najít svoje maximum, je pro mě lákavé posouvat si osobní rekord. Ale zase vím, že ve výčtu úspěchů mi chybí zlato z mistrovství světa. Takže letos mám jediný velký cíl, k němuž směřuju, teď se rozzávodit a mít nejlepší formu v Budapešti.
Jaké jsou v Dauhá zatím podmínky? K tradičnímu vedru se přidává i vítr?
Fouká, ale vloni foukalo ještě víc. Jde o to, z jaké strany bude rozběh. Vloni foukalo tak moc, že zrušili soutěž tyčkařům, která měla probíhat souběžně, a nám přesunuli rozběh do „správného“ větru. Kdyby zůstal, bůh ví, kolik by se naházelo…
Letos jste sezonu začal už při soustředění v Jihoafrické republice skvělým výkonem 88,38 m. Naznačovala vám už příprava, že máte takovou formu?
Radši jsem neměl žádné očekávání, protože na první závod jsem se hodněkrát těšil, že hodím daleko, a pak z toho bylo 80 metrů. Tohle byl o tři metry můj nejdelší start sezony a ještě důležitější pro mě byla kvalitní série, což je znamení, že se dá odhodit daleko. Pomohlo, že jsem přípravu zvládl ve zdraví druhý rok v řadě, což se nasčítá.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Z Afriky jste se přesouval opět na soustředění do Turecka?
Tak jsem to měl vloni, kdy jsem se kvůli narození dcery vracel z Afriky dřív, tak abych nebyl dlouho v zimě, letěli jsme ještě do tepla. Teď poletím do Turecka až odsud, protože je tam závodní pauza a sezona se pořádně rozjede až v červnu. Ještě ani není pevně dohodnutý můj druhý závod, buď by to bylo Hengelo, nebo Odložilův memoriál, tak můžu ještě dotrénovat.
Aspoň jste tedy stihl doma oslavit první narozeniny dcery Emmy.
Přesně tak, budeme mít s rodinou na co vzpomínat, první oslava proběhla už v Africe. Zvládla to tam celé naprosto bez problémů, byly tam i další děti, od nichž se hodně učila, motivovalo jí to víc k chození, takže začala skoro běhat v jedenácti měsících.
