Článek
Prvních pět pokusů je totiž pro dálkaře, trojskokany, koulaře, diskaře a oštěpaře jen jakousi kvalifikací do poslední šesté série, kde se začíná od nuly a určí se konečné pořadí na prvních třech místech.
Ve statistikách ale zůstane atletům zapsán jejich nejlepší výkon v závodě, a tak výsledky občas působí poněkud nesmyslně. Například naposledy v Dauhá po kouli: 1. Walsh (N. Zél.) 21,63, 2. Mihaljevič (Chorv.) 21,57, 3. Sinančevič (Srb.) 21,88. Srb zkrátka doplatil na to, že svůj nejlepší pokus předvedl už v páté sérii, zato v poslední přešlápl…
„Když vidíte ve výsledcích, že vyhrál někdo, kdo hodil nebo skočil o 20 centimetrů méně, říkáte si, co se děje. Je to divné,“ vidí úřadující halový mistr Evropy v kouli Tomáš Staněk.
Snahou organizátorů je divácky zatraktivnit boj o vítězství v technických disciplínách, které jsou často ve stínu běhů. Tento systém se testoval už v minulosti, letos je uplatňován na mítincích nejprestižnějšího seriálu.
A většina atletů proti němu brojí, negativními reakcemi se plní i sociální sítě od fanoušků. „Nejsem toho příznivcem. Atletika je krásná v tom, jak po několik desetiletí funguje,“ říká Staněk. „Dá se vymyslet milion dalších věcí, které můžou atletiku pro diváka zatraktivnit,“ namítá i Juška.