Článek
Jak dlouho trvala tvorba vašeho účesu?
Asi tři hoďky. Ono by to šlo rychleji, ale bylo to takové pohodové dopoledne, půlku jsme prokecali.
Máte takhle zručnou kamarádku?
Právě, že to dělal chlap! Mám takové šílené kamarády, kteří trochu dělají do kadeřnictví, motají se kolem Kašpárka v rohlíku, kde dětem češou číra a barevné věci. Tak jsem se přes ně dostala k jednomu klukovi, který to vytvořil.
Takto se Kateřina Šafránková radovala z postupu do finále mistrovství světa předloni v Londýně.
Přidá nový účes i nějaké metry v sektoru?
Doufám, že dost! (směje se) Zkoušela jsem, aby mi to úplně nevadilo. Když mám rozpuštěné vlasy nebo dlouhý cop, občas mě to pleskne přes obličej, ale ty vlasy se dají zamotat do totálního drdolu a v něm vydrží.
Z čeho vlastně ty barevné provázky jsou?
Myslím, že se to jmenuje kanekalon. Nějaké umělé vlákno, které se na to hodí.
Jak dlouho si tento účes necháte?
Dokud bude jakžtakž vypadat. Bojím se, že v tomhle teple, když se začnu potit, to bude brzo průšvih. Takže tak týden deset dnů a pak jsem zvědavá na to rozplétání…
Takže do sobotního finále vydrží.
Přesně, proto jsem to dělala na poslední chvíli v úterý, aby účes vydržel. (úsměv)
Už jste se někdy do podobného experimentu s účesem pouštěla?
To je poprvé. Vždycky jsem si upravovala spíš nehty, teď jsem si vymyslela takovou blbost.
Jaké máte na účes reakce?
Když jsem tady vylezla z letadla, nějaké děti hodně koukaly. Normálně koukají na to, jak jsem velká a diví se, ještě když mám tohle na hlavě… (směje se). Budí to trochu pozornost, i kuchařka u snídaně říkala: Jé, vy máte takové vlasy.
Co říkáte na páteční kvalifikační limit 72 metrů?
My s tím počítali, holky naházeno mají, takže podle výkonů, co mají, je to logický krok. Ale myslím, že na finále bude stačit kolem 70 metrů.
Vás v posledních dnech bolela záda, jak zvládla pětihodinový let do Kataru?
Kupodivu fakt dobře. Já se bála, asi dvakrát mě něco zabolelo, ale jinak jsem o nich nevěděla. Zjistila jsem, že nejhorší část dne je, když ráno vstanu z postele. Asi nemůžu tak dlouho spát, abych je nepřeležela, protože mám pocit, že zatuhnou a během dne povolí. Jsem ráda, že házím v béčkové skupině, která začíná až v šest, takže ráno stihnu přiběhnout, rozcvičit se, protáhnout a snad se to pohne k dobrému.
Předloni v Londýně jste se blýskla osmým místem, povzbudí vás vzpomínky na váš životní výsledek?
Přesně to si říkám, že se tam stal vlastně zázrak, tak proč by se nestal znova. A že si tělo samo řeklo, že před akcí nechce trénovat a dá si pohodičku, tak jsem si dala pohodičku a budu věřit, že to má nějaký důvod. (úsměv)
