Článek
Už v sobotu jste si testoval formu na extralize. Bylo náročné se zkoncentrovat?
Bylo toho na mě hodně. Denča rodila, ve škole zkoušky, tréninky a závody… Pořád jsme nevěděli, kdy malá přijde na svět. Nakonec mě ve čtvrtek ráno Denča vzbudila a jeli jsme do porodnice. Byl jsem tam s ní od deseti do půl deváté večer a byl jsem pořádně rozbitej. Nechápu, co musí zažívat ženské, protože já přijel domů a padl jak zabitý.
Jste rád, že jste stihnul porod před mítinkem v Götzisu?
Profesor Pařízek plánoval, že by porod už vyvolávali, ale nakonec to vyšlo tak dobře, že nemuseli. Takže se můžu soustředit na Götzis, i když mě v poslední době pobolívá achilovka. Ale vícebojů, kdy mě něco bolelo, už jsem zažil spoustu.
Narození dcery je jistě velkým impulsem pro psychiku.
Určitě, je to nová motivace, malá mě nabije energií. Někdo tvrdí, že na mě toho bude moc, ale Denča je super ženská, bude super máma, navíc dělala atletiku profesionálně, takže ví, co potřebuju, abych mohl dělat výkony. Klíčové je zůstat zdravý, doktory nebo masáže šidit nebudu, ale je jasné, že se budu těšit domů. Velkou část roku jsme na soustředěních, tak se s holkama budu snažit být co nejvíc.
Říkáte si, že by byla škoda, kdyby dcera nevyužila své vícebojařské geny?
To by bylo fajn, nějaké předpoklady má. (úsměv) Rozhodně nechceme být přemotivovaní rodiče, co by ji k něčemu tlačili, ale bude mít k atletice nejblíž. Na stadiónu bude s námi, pár let ještě závodit chci, takže bránit jí rozhodně nebudeme.
Vloni jste svoji partnerku požádal o roku, stihnete letos i svatbu?
Asi ne. V září mě ještě čekají bakalářské zkoušky. I teď jsem byl ve čtvrtek u porodu a v pátek měl dvě zkoušky, abych to měl co nejdřív hotové a mohl se věnovat rodině a tréninku.
