Článek
„Politiku docela sleduju, tak mi ten výrok vyvstal na mysli. Nevím, jestli to bylo úplně vhodné, ale pan Paroubek se stejně asi nedíval,“ vysvětloval pak s úsměvem po svém čtvrtém titulu halového mistra republiky.
Zvídavě si za cílem prohlížel časomíru. „Slyšel jsem jen devět. A že bych vyhrál za 6,69 se mi nezdálo. Tak jsem se šel podívat a moc jsem nevěřil,“ přiznával 28letý sprinter, jehož papírově největší soupeř Jan Veleba pro svalové zranění přihlížel domácímu šampionátu jen v roli trenéra.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Stromšík v sezoně běžel nejrychleji 6,68 s. Co mu pomohlo k výraznému zlepšení v pravý čas? „Já bych rád řekl, že jsem začal dělat něco jiného, nebo začal jíst nějakou divnou houbu. Ale nic, akorát jsem odpočatý,“ spokojeně vyprávěl.
Trochu mohly pomoct i svítivě zelené tretry, které měl na závodech poprvé. „Mohly hrát roli, ale určitě jsem díky nim nestáhl z letošňáku skoro desetinu. Jsou nové od Adidasu, nejsou taková pružina a mě svědčí tvrdší tretry, nebrní mě v nich noha,“ vysvětloval.
Čas 6,60 s zaběhl před pěti lety, od té doby mu odolával. „Už to chtělo,“ přikyvoval. „Když jste dorostenec a junior, tak si ty osobáky běháte málem každý závod. Pět let jsem se tomu snažil přiblížit, tak je úžasný pocit, že se to povedlo,“ liboval si poté, co jeho kouč pořídil společnou fotografii s Karolínou Maňasovou, která ovládla ženskou šedesátku.
Sprinter Zdeněk Stromšík přijímá gratulace od dalšího vítkovického sprintera Tomáše Lisáka.
Ve zkratce se tak dá říct, že Vítkovice nyní vládnou českému sprintu. „Zní to dobře. Nevím, jestli úplně vládnou, ale ve finále mužské šedesátky jsme měli dva zástupce, na ženské dokonce tři. Karolína je letos taková kometa, obrovský objev, což je jedině dobře, že máme další kvalitní sprinterku,“ hlásil sprinter původem z Valašska.
Jedním z prvních gratulantů byl i František Ptáčník, jehož národní rekord platí už dlouhých 37 let. Teď se mu Stromšík přiblížil na jedinou setinu. „Ono se to může zdát hrozně blízko, ale na šedesátce jsou dvě setiny, abych ho překonal, strašně moc. Nemůžu říct, že teď poběžím v Istanbulu 6,57,“ směřuje pomalu svoji pozornost k halovému ME začátkem března.
Kam budou směřovat ambice sprintera, který před čtyřmi lety postoupil do semifinále tohoto šampionátu v Glasgow? „Všichni teď běhají hrozně rychle, přes polovinu z nich má zaběhnutý podobný nebo lepší čas. Kdysi za takový čas byla i medaile, ale na Evropě se běhá úplně jinak, když máte vedle sebe nějakou raketu, která vám dá na startu metr,“ vysvětloval.
