Článek
Je to vás štafetová medaile náplastí za individuální čtvrtku?
Rosolová: Je. Pro mě, Zuzku a i Leňu, která žuchla v semifinále osmistovky. Dokázaly jsme se zmátořit. Čas 3:28 je na halu hodně slušný.
Hejnová: (přitakává) Jsem celkově spokojená. Zaběhla jsem si tu velký osobák na čtvrtce, získala medaili, co víc si přát.
V závěrečném úseku jste štafetu vytáhla ze čtvrtého místa na třetí. Takové situace máte ráda, že ano?
Hejnová: Jo, moc. (usmívá se) Hlavně jsem před sebou viděla holku, která neběžela nic moc na individuální čtvrtce, tak jsem si říkala, že si ji nechám na konec a povezu se.
Na útok na stříbro už jste nepomýšlela?
Hejnová: Nemohla jsem pomýšlet výš. Říkala jsem si, že bronz je jistota, než abych to přepálila a pak mi došlo. Sil nebylo na rozdávání, šla jsem opravdu jen po tom bronzu.
Denisa: Zuza se asi podívala na mou čtvrtku v Helsinkách, kdy jsem chtěla předběhnout všechny a jak jsem dopadla… Tak si vzala příklad.
Vy máte z finále čtvrtky od Zuzany Hejnové otisk tretry na koleni. Bolelo při štafetě?
Rosolová: Už se mi ohýbá, ale zvládla jsem to. Zuzka může přiložit tretru a bude vidět, že to je přesně ona. (úsměv)
Ani únava po náročném programu se nehlásila o slovo?
Rosolová: Cítila jsem se docela dobře. Fyzioterapeut Standa Tábor říkal, že nemám hrudky na svalech, což vždycky bývá známka únavy. Věděla jsem, že musím být za Britkou a nesmím před sebe nikoho pustit, tak jsem to pohlídala. Byl to dobře rozběhnutý závod, ale obdivuju Francouzku Soumaréovou, která běžela finále šedesátky a pak rozbíhala štafetu. Když jsem viděla, že tam bude ona, tak jsem si trochu mnula ruce, protože jsem věděla, že bude unavená.
Lenko, vy jste měla vážnější zdravotní problém. Jak vás omezovalo rameno, v němž jste si při pádu po semifinále osmistovky poškodila vazy?
Masná: Při závodě jsem ho nevnímala, musela jsem jít naplno. Rychlejší náhradnice za Zuzku Bergrovou nebyla, takže šlo o všechno a musela jsem do toho dát maximum, ať to bolí, nebo ne.
Hrozilo, že byste se nemohla na start postavit?
Masná: Byla jsem už od soboty rozhodnutá, že poběžím. Řekla jsem fyzioterapeutům, aby mi rameno zatejpovali a ruka byla schopna udržet kolík, případně i ustát nějakou kolizi.
Rosolová: My strašily mladou (patnáctiletá náhradnice Zdeňka Seidlová – pozn. red.), ta se bála, že bude muset běžet. Já si ji ještě dávala, že musela s námi na rozcvičení… Byla hodně v šoku, trochu se otrkala a snad ví, co ji čeká do budoucna. Dostala školu. (úsměv)
Lenko, když jste teď běžela s Rychlými holkami, zvládnete s nimi i zazpívat, jak předvedly při vyhlášení Atleta roku?
Masná: To ne, to by bylo bez diváků. (usmívá se)
