Článek
Po dvou zatáčkách přichází seběh, mnohdy klíčový moment závodu. Vyprávět by na halovém mistrovství Evropy v Göteborgu mohl Josef Prorok. Při strkanici s dánským soupeřem se dostal do nevýhodné pozice, téměř zastavil a postup z rozběhu byl ztracen. „Kolize mě rozhodila, ztrátu už dotáhnout nešlo. Snažil jsem se sbíhat jako třetí, ale to by se povedlo asi jen za cenu diskvalifikace,“ věděl.
Jak je důležité míti vnější dráhu
Francouz Thomas Jordier to v jiném běhu zkusil násilně, Itala Isalbeta Juareze prostě vystrčil a pro oba šampionát skončil. Ital nedoběhl, Francouze diskvalifikovali…
Proto je důležité mít vnější dráhu. Přesvědčil se o tom v dalším běhu Pavel Maslák, který před sebe Brita Nigela Levina jednoduše nepustil. „Já byl výš, v šesté dráze. Neměl by šanci, tlačím ho dolů k manťáku, on mě nemá kam,“ popsal své zkušené počínání Maslák, jenž předvedl nejrychlejší čas ze všech rozběhů, a tak výhody vnější (konkrétně páté) dráhy bude moct požívat i v sobotním semifinále (v 17.45 hod).
Kontaktní sport
Jak správně použít lokty už několikrát předvedla Denisa Rosolová, v pařížské hale Bercy před dvěma lety v cílovém souboji přetlačila Rusku Olesju Krasnomovecovou. „Ona šla do mě, já bych do ní dobrovolně nestrkala,“ brání se. „Ale v hale se člověk občas strkat musí. Je to kontaktní sport, kde nemusí rozhodovat, kdo má jaký zaběhnutý čas,“ upozorňuje.
V sobotním semifinále (v 16.42 hod) si ostrost loktů poměří i se Zuzanou Hejnovou, české naděje poběží vedle sebe. Jak zvládá strkanice bronzová překážkářka z Londýna? „Nabroušené lokty mám, teď na mítinku ve Stockholmu jsem se docela postrkala. Když se totiž necháte zavřít, už neuděláte nic,“ ví Hejnová.
