Český sprint snů! Kdybych řekl, že jsem o tomhle nesnil, tak bych kecal, přiznal rekordman

„Taková reklama na atletiku, lidi vidí, že i Češi můžou běhat rychle," usmíval se za cílem Veleba. Národní rekord uzmul už před devíti lety výkonem 10,23 s, když ho vloni o sedm setin pokořil Stromšík, nezdálo se, že by se Veleba ještě vrátil do čela rekordních tabulek.

Jenže ve 32 letech se sprinter pražské Dukly, který je sám sobě trenérem, dostal do životní formy. A tak má domácí titul, v rodném Brně a ve vyrovnaném národním maximu „Kdybych řekl, že jsem o tomhle nesnil, tak bych kecal," neskrýval.

Už v rozběhu navnadil skvělým časem 10,15 s, radost mu mírně kalil jen příliš silný vítr 2,2 m/s. „To mě povzbudilo, i podle tréninku jsem tušil, že by to mohlo být dobré. Ale já jsem vždycky spíš pesimista, nestavím si vzdušné zámky," přiznával.

Finálovou osmičku po ulitém startu opustil Pavel Maslák, pak už přehlídka nejrychlejších Čechů zvedla diváky ze sedaček. „První půlka trati se mi moc nepovedla, bál jsem se, že jsem skoro bez šance," přiznával Veleba. „Ale pak jsem si řekl, že jsem doma, lepší forma už nebude, tak jsem se uvolnil a Zdeňka dotáhnul," líčil čerstvý mistr republiky.

Ještě před pár týdny označoval český rekord s nadsázkou za čas jako z Marsu, teď na něj dosáhl i s nepříliš ideální první půlkou závodu. Kde jsou hranice možností tatínka ročního syna Tomáše?

Čas 10,10 s by mu zajistil start na mistrovství světa, což by na stovce byla pro českého sprintera událost dlouho nevídaná. „Jo, to by bylo krásný," pousměje se Veleba. „Ale jsem realista. Už tohle je těžký nadstandard, se kterým jsem spokojenej," pochvaloval si.