Článek
Překážkář z Rožnova pod Radhoštěm neměl nikdy problém s učením. Na ostravském Sportovním gymnáziu Dany a Emila Zátopkových patřil mezi nejlepší studenty a s vyznamenáním zvládl i maturitu. A co víc, Husek dokázal výborné studijní výsledky skloubit s vrcholovým sportem. Na atletickém mistrovství republiky juniorů získal před necelými dvěma lety stříbrnou medaili, přestože s vrcholovou atletikou začal až během studia na gymnáziu. Loni se pak zúčastnil Mistrovství Evropy do 23 let v estonském Tallinnu.
"Připravoval jsem se na studium v USA už během střední školy, byli jsme v kontaktu s více univerzitami," vysvětluje Husek "Na podzim se ozval trenér z Harvardu, takže jsme začali zjišťovat, co všechno budu muset splnit."
Právě s organizací přípravy na přijímací řízení mu pomáhala také účastnice poslední letní olympiády v Tokiu Irena Gillarová, která sama studovala v USA, konkrétně na Virginia Tech University. "Strávila jsem na americké univerzitě krásně čtyři roky, během kterých jsem zjistila, že to tam vůbec nefunguje tak, jak mi tady většina před lety v Čechách říkala," připomíná Gillarová, že ji v minulosti od studia v USA české atletické prostředí odrazovalo.
"Mám poměrně dobrý vztah s trenéry z atletického týmu Harvardu. Takže i kontakty jsou důležité, nicméně nejdůležitější je, aby měl sportovec studijní předpoklady," zdůrazňuje česká závodnice. "Harvard nemůže vzít pokaždé ty nejlepší atlety v ročníku, protože hrozně málo z nich má na takovou školu akademicky," dodává.
A co všechno tedy musel Husek splnit, aby od podzimu nosil atletický dres s písmenem "H" na prsou? "Vedle potřebných přijímacích testů jsem musel psát eseje a absolvovat interview. Hodně důležitá byla i jednotlivá doporučení z mé střední školy, z kanceláře starosty, práce, nebo třeba základní umělecké školy, protože jsem dlouho hrál na klarinet," popisuje Husek.
"Významnou roli hrají také další mimoškolní aktivity. Mně se hodilo, že se zajímám o ekologické projekty a také, že trénuju děti. I takové na první pohled drobnosti školy jako jsou Harvard zajímají," vypráví mladý atlet.
Sám si ještě nevybral konkrétní obor i vzhledem k tomu, že studenti amerických univerzit si zaměření mohou zvolit až v polovině druhého ročníku. "Takže mám vlastně ještě rok a půl na finální rozhodnutí. Původně jsem si myslel i na práva, nicméně vzhledem k tomu, že se chci po škole vrátit do Česka, by to asi nedávalo smysl," má jasno překážkář.
Huska navíc těší, že na Harvardu bude mít k dispozici parádní podmínky k tomu, aby nadále zlepšoval své překážkářské časy i vzhledem k tomu, že na posledních olympijských hrách brali medaile také atleti, kteří se připravují právě v univerzitních podmínkách. Přitom ještě před necelými desíti lety trenéři odrazovali Gillarovou a další atlety, aby se vydali americkou cestou.
"Často jsem slýchávala, že se v USA zraním a automaticky skončím s atletikou. Jenže já se vrátila se dvěma bakalářskými tituly a hned jsem začala v tréninkové skupině pana Železného. Takže si říkám, že by bylo fajn změnit pohled na možnost odcházet studovat do USA," přeje si oštěpařka, která pomohla na americkou univerzitu také dalším šesti atletům včetně Barbory Malíkové a s dalšími deseti středoškoláky spolupracuje.
Podle Huska záleží také na přístupu trenérů na jednotlivých univerzitách. "Někde je to tak, že všichni atleti trénují víceméně stejně, takže tam chybí individuální přístup, což není dobře. Dostal jsem nabídku i z jedné univerzity, o které mi právě Irča (Gillarová) říkala, že to není dobrý nápad, protože by měla strach o můj atletický vývoj. Je super, že mám někoho, kdo mi v tomhle poradí," cení si nápovědy mladík.
Díky stipendium z elitní univerzity navíc Husek zaplatí za školní rok zhruba stejně, kolik by ho stál rok na české univerzitě. "Mamka má obrovskou radost, ale zároveň jsem její nejmladší syn a ostatní sourozenci už jsou z domu, takže to nebude pro ni jednoduché. Na druhou stranu budu doma trávit letní prázdniny i vánoční svátky," uzavírá rodák z Rožnova pod Radhoštěm povídání o zámořské výzvě.
