Článek
A není jediná. Stejně na tom jsou i zbylé dvě české medailistky. Cesta k cenným kovům byla totiž trnitá. Mají za sebou protrápené roky, kdy se musely vypořádat se zraněními či špatnými výsledky. Medailím mnoho obětovaly. „Tím, že jsem ve vrcholovém sportu od dvanácti let, musela jsem tomu podřídit svůj život. Nedovolila jsem si diskotéky, nemám moc přátel a dnů, kdy jsem si mohla vypnout, moc nebylo," konstatovala bronzová v maratónu Eva Vrabcová Nývltová.
A stříbrná chodkyně Anežka Drahotová dodává: „Byly tam různé překážky... teď si toho vážím a snažím se uchovat si ten hezkej pocit a užít si, co to jde." O další motivaci tři české medailistky nouzi nemají. Tou největší je pro ně olympiáda za dva roky v Tokiu.