Článek
EUGENE (od našeho zpravodaje) – V roce 1996 byl ve vrcholné formě. V Jeně hodil dodnes platný světový rekord, na konci sezony byl vyhlášen nejlepším atletem Evropy. A v roli favorita dominoval i v Atlantě, kde slavil druhou ze svých tří zlatých olympijských medailí.
Ale po 26 letech si oštěpařská legenda vybavila i stinné stránky her v Atlantě. „Byla to první a doufám, že poslední soukromá olympiáda,“ připomíná. Oproti očekávání byla při stoletém výročí vzniku novodobých her přidělena místo Atén do Atlanty, tedy sídla firmy Coca-Cola, což bylo také patrné takřka na každém kroku.
„Hodně to skřípalo. S ubytováním to bylo složité, autobusy na dojezd na stadion nefungovaly. Oproti tomu tady máme luxus,“ rozhlíží se po kampusu oregonské univerzity, kde výpravy bydlí. Byť i v Eugene má kouč českých es Jakuba Vadlejcha a Nikoly Ogrodníkové výhrady ke stavu samotného sektoru i nezvykle vzdálenému rozcvičovacímu stadionu.
Železný po hrách v Atlantě neletěl hned domů. Místní baseballový tým Braves si sliboval, že muž, který hodí oštěpem skoro sto metrů, by mohl zářit jako nadhazovač i v profesionální lize MLB. „Ale hlavně to byla show, nijak jsem se na to nepřipravoval,“ vzpomíná na svůj médii ostře sledovaný baseballový test.
Ruka při něm dostala zabrat. „Dvě hodiny jsem házel a pak letěl na mítink do Monaka, kde jsem byl úplně vyřízený, na dalším závodě taky,“ vybavuje si. „Ale bylo fajn poznat lidi zase v jiném sportu. Měl jsem nabídku, že když se budu připravovat, na kemp pojedu,“ říká.
Nepřijel by syn?
Prioritou pro něj zůstal oštěp, přesto se mu ze světa baseballu ještě jednou ozvali. Nabídka už ale nebyla pro něj. „Psal mi asi po dvou letech manažer, že se přesunul z Atlanty do týmu San Diego Padres. A ptal se na syna. Že tam nějaká genetika bude, on by tam studoval, postarali by se o něj,“ vzpomíná Železný s úsměvem. I jeho syn Jan ale zůstal v Česku.
Železný tak dobře mohl poznat i rozdíl v popularitě mezi atletikou a baseballem v zámoří. „Mají tu čtyři své top sporty a atletika je v pozadí. Když je člověk výjimečný, třeba mistr světa, tak dostane pozornost a sežene sponzory, jinak je to těžké,“ ví. „Ale zrovna Eugene je místo, kde atletiku znají a rozumějí jí,“ oceňuje šestapadesátiletý trenér.
